Ve Spojených státech dosáhl rozdíl mezi bohatými a chudými historického maxima, uvádí agentura Bloomberg s odvoláním na analýzu agentury Moody’s Analytics.
Podle zveřejněných údajů se horních 10 % Američanů (ti, kteří vydělávají alespoň 251 000 dolarů ročně) podílelo ve druhém čtvrtletí roku 2025 na 49,2 % všech spotřebitelských výdajů, což je nejvyšší úroveň od roku 1989.
Od roku 2020 rostly výdaje této skupiny téměř dvakrát rychleji než výdaje zbytku populace (+8,3 % oproti +4,5 % ročně). Výdaje střední třídy zůstávají prakticky na úrovni roku 2023.
Růst cen akcií a nemovitostí, částečně poháněný boomem umělé inteligence, výrazně zvýšil bohatství bohatých a podnítil jejich utrácení. Zbytek populace mezitím čelí »krizi dostupnosti« kvůli 25% nárůstu cen od roku 2020.
Tento model vytváří zranitelnost: ekonomika se stává rukojmím nálad bohatých. Pokud by snížili výdaje (například kvůli klesajícímu akciovému trhu), mohlo by to vyvolat recesi. Pro nejchudších 20 % domácností tvoří výdaje na základní potřeby (bydlení, potraviny, energie) až 95 % jejich příjmů.
Současná situace tak představuje významný posun oproti 90. letům 20. století, kdy různé skupiny obyvatelstva utrácely zhruba stejně. To zpochybňuje udržitelnost současného hospodářského růstu, který stále více závisí na blahobytu nejbohatších Američanů.
(is)