Dobrou zprávou je, že svět loni výrazně zbohatl. Špatnou pak to, že se toto bohatství nedostává k většině světa. Ukazuje to nová zpráva banky UBS, podle níž se individuální bohatství v dolarovém vyjádření loni zvýšilo o 11 %, což výrazně překročilo tempo růstu z předchozích dvou let.
Jeho tvorba však byla extrémně koncentrovaná v rukou několika málo osob, jelikož 1,5 % populace vlastnilo téměř 50 % světového bohatství.
Zisky, poháněné finančními trhy, prospěly majetnějším, zejména těm s aktivy přesahujícími 5 milionů dolarů, čímž se prohloubila propast mezi nejbohatšími lidmi světa a všemi ostatními.
»Malá skupina extrémně bohatých jedinců může například snadno zvýšit průměrné bohatství celého národa, čímž se jeho obyvatelé zdají být finančně lépe na tom, než ve skutečnosti jsou,« uvádí se ve zprávě.
Ačkoli se zpráva UBS týká bohatství nahromaděného do konce roku 2025, mnoho trendů, které popisuje, pokračuje i v roce 2026. A nevypadá to, že by se situace v tomto roce změnila.
Mezitím umělá inteligence, která již způsobila otřesy v globální ekonomice, zvyšuje obavy ohledně tvorby bohatství. Další vývoj, jako je jaderná fúze, technologie mRNA a věda o dlouhověkosti, může dále změnit krajinu bohatství.
»Ještě jsme neviděli jejich plný dopad, ale přicházejí a nic je nezastaví,« uvedl ve zprávě Joel Mokyr, profesor ekonomie a historie na Northwestern University. »Jakmile dorazí, jejich dopad na společnost a ekonomiku by mohl být stejně významný, nebo dokonce větší, než dopad umělé inteligence.«
Paprsek naděje
Povzbudivým signálem je, že zpráva uvádí, že celosvětově procento lidí v nejnižší bohaté skupině, tedy těch s majetkem v hodnotě nižší než 10 000 dolarů, nadále klesá.
V roce 2000 mělo téměř 75 % světové populace méně než 10 000 dolarů, zatímco dnes je toto číslo 41 %.
(is)