Mapa zadlužení domácností v Evropě odhaluje výrazný obrat v rozdělení mezi Severem a Jihem. Nedávná data Eurostatu boří tradiční stereotyp, že si evropský Jih žije nad poměry a Sever spoří. Realita je zcela jiná, protože nejvíce předlužené domácnosti v Evropské unii se nacházejí na silném Severu, a nikoli v jižních ekonomikách, které jsou obvykle považovány za nejzranitelnější na kontinentu.
V roce 2025 činil dluh domácností v EU 49,4 % HDP a v celé eurozóně 50,7 %, jak vyplývá z údajů Eurostatu zveřejněných tento měsíc. Obě hodnoty od roku 2020, kdy se pohybovaly nad 60 %, každoročně klesají.
Co měří podíl dluhu domácností na HDP?
Dluh domácností zahrnuje závazky, jako jsou hypotéky, spotřebitelské úvěry a další půjčky domácností.
Vyjádření tohoto dluhu jako procenta hrubého domácího produktu (HDP) umožňuje ekonomům porovnávat země různých velikostí tím, že vztahují soukromé půjčky k celkovému výkonu ekonomiky.
Ukazatel neukazuje, kolik dluží každá domácnost jednotlivě. Místo toho poskytuje obecný obraz o tom, jak je sektor domácností zadlužený v poměru k národnímu důchodu.
Hodnota 50 % znamená, že si domácnosti půjčují polovinu všeho, co země za rok vyprodukuje.
Proč je zadlužení domácností důležité?
Vysoké zadlužení domácností nemusí být samo o sobě nutně problém. Země s rozvinutými hypotečními trhy, vysokou mírou vlastnictví domů financovanou z půjček nebo sofistikovanými finančními systémy často vykazují zvýšené poměry zadlužení.nNadměrná zadluženost domácností však může zesílit hospodářské poklesy.
Evropská komise označuje 55 % HDP za hranici, nad kterou se zadlužování domácností začíná jevit jako makroekonomické riziko, protože soukromý, nikoli veřejný dluh, je to, co historicky uvrhává ekonomiky do úvěrových krizí.
Velká finanční krize v roce 2008 začala v rozvahách domácností, nikoli vládních.
Paradox: severní Evropa má nejvyšší zadlužení domácností
Snad nejpřekvapivějším zjištěním je rozdělení Evropy na sever a jih. Sedm zemí EU má dluh domácností přesahující 55 % HDP a každá z nich se nachází v severní nebo západní Evropě.
Naproti tomu jižní Evropa, která byla v minulosti spojována s krizemi státního dluhu, má relativně nízké zadlužení domácností.
Italské domácnosti dluží ekvivalent pouhých 35,9 % HDP, ve srovnání s 38,0 % v Řecku a 42,9 % ve Španělsku, což všechny tři země řadí hluboko pod průměr EU.
Zatímco vlády v jižní Evropě patří k nejzadluženějším na kontinentu, domácnosti v tomto regionu bývají mnohem konzervativnějšími dlužníky než jejich severní protějšky.
Zde je 10 nejzadluženějších zemí podle zadlužení domácností
10. Německo: 49,0 %. Největší evropská ekonomika se i přes své bohatství nachází blízko průměru EU. Jedním z důvodů je neobvykle nízká míra vlastnictví domů v Německu – v roce 2022 činila pouhých 46,7 %, což je jedna z nejnižších v Evropě. Velký trh s nájmy, s relativně dostupnými nájmy a absence daňových úlev na úroky z hypoték, které historicky snižovaly potřebu domácností brát si velké hypotéky.
9. Portugalsko: 53,9 %. Zadlužení domácností dosáhlo koncem roku 2025 přibližně 171 miliard eur, což je o 8,6 % více než v předchozím roce, a to zejména v důsledku hypotečních úvěrů uprostřed jednoho z nejrychlejších růstů cen nemovitostí v EU. Expozice je důležitá, protože více než 90 % portugalských hypoték má variabilní nebo smíšené úrokové sazby vázané na Euribor, takže domácnosti jsou obzvláště citlivé na změny sazeb ECB.
8. Kypr: 54,2 %. Kyperská centrální banka uvádí, že poměr zadlužení domácností k HDP se od prosince 2016 snížil přibližně o 62 %. Přibližně 34 % dluhu domácností stále tvoří starší nesplácené úvěry držené společnostmi získávajícími úvěry, které jsou postupně řešeny.
7. Belgie: 56,4 %. Přibližně 43,1 % belgických domácností vlastní svůj domov s hypotékou, což je výrazně více než průměr EU ve výši 24,3 %, přičemž většina z nich má fixní úrokovou sazbu. Belgická národní banka zaznamenala v roce 2025 růst hypoték, přičemž nové úvěry vzrostly na 40,7 miliardy eur z 31,7 miliardy eur v předchozím roce.
6. Francie: 59,5 %. Francouzské hypotéky mají převážně pevnou úrokovou sazbu – na rozdíl od Portugalska nebo Španělska kde jsou úvěry s variabilní úrokovou sazbou neobvyklé a úvěry jsou pevně omezeny: dlužníci obecně nemohou věnovat více než zhruba třetinu čistého příjmu na obsluhu dluhu, a to v rámci stropu, který Banque de France měsíčně upravuje.
5. Lucembursko: 60,5 %. Zatížení je koncentrované. Hypotéky tvoří 90 % dluhu domácností, přesto téměř polovina lucemburských domácností nemá žádné dluhy a medián čistého jmění v roce 2023 činil 676 000 eur.
4. Finsko: 62,9 %. Téměř výhradně poháněno bydlením s finským nádechem. Bydlení tvoří přibližně 63 % dluhu domácností a u úvěrů od bytových společností – dluhu převzatého z budovy, kterou kupující zdědí – je celkový podíl přibližně 75 %. Finská centrální banka opakovaně upozornila na rostoucí využívání těchto úvěrů od bytových společností a zavádí na ně přísnější regulaci, aby udržela zadlužení domácností pod kontrolou.
3. Švédsko: 82,3 %. Švédsko zůstává jednou z evropských ekonomik, které jsou nejvíce závislé na hypotékách. Trhu dominují hypotéky s variabilní úrokovou sazbou, takže domácnosti jsou vysoce vystaveny změnám úrokových sazeb – tato zranitelnost byla zdůrazněna během cyklu zpřísňování ECB.
2. Dánsko: 84,1 %. Danmarks Nationalbank a Evropská komise již dlouho označují vysoký hrubý dluh za varovný signál a zároveň poznamenávají, že je do značné míry kompenzován velmi vysokými penzijními úsporami a nemovitostmi. Dluh domácností jako podíl disponibilního příjmu, který v roce 2024 činil přibližně 177 %, zůstává jedním z nejvyšších v EU.
1. Nizozemsko: 93,5 %. Má nejzadluženější domácnosti v Evropě, a to záměrně. De Nederlandsche Bank tvrdí, že nizozemský hypoteční dluh je tak vysoký, »protože vláda dělá půjčku na bydlení atraktivní« – úleva od úroků z hypoték a standardy pro půjčky, které kupujícím umožňují vzít si úvěr ve výši plné hodnoty domu, zatímco jiné země jej omezují na 90 % nebo méně. To je kompenzováno velmi vysokými penzijními aktivy a vysokou úrovní finančního bohatství domácností.
Připravil: Ioannis Sideropulos
GRAFIKA – Eurostat