Američtí giganti v oblasti umělé inteligence žádají o čas na otestování technologie, kterou vyvíjejí. Čína mobilizuje zdroje, aby získala globální primát. Donald Trump mezi tím vnímá zpomalení jako spiknutí a ústupek Pekingu. To vytváří nebezpečné dilema popsané v analýze CNN: každá strana se obává, že ztratí kontrolu nad umělou inteligencí, ale zároveň nechá druhou stranu převzít vedení.
Možnost, že se umělá inteligence stane hrozbou pro přežití lidstva, zůstává předmětem intenzivní debaty. Soutěž mezi USA a Čínou však již nabrala rysy závodů ve zbrojení s ekonomickými, vojenskými a politickými sázkami.
CNN přirovnává tuto dynamiku k jadernému konfliktu během studené války: soutěži, v níž strach z katastrofy nakonec donutil protivníky hledat společná pravidla. Otázkou je, zda se něco podobného může stát včas s umělou inteligencí.
Čína urazila vzdálenost, ale…
Americká omezení přístupu Číny k nejpokročilejším čipům vytvořila pro čínské společnosti vážné překážky, ale také je donutila usilovat o větší efektivitu svého softwaru.
Jak vysvětluje David Bellman z firmy SynMax, jež se zabývá analýzou dat, pro CNN neschopnost využívat špičkové procesory vedla čínské vývojáře k vylepšení svých modelů způsobem, který vyžaduje méně zdrojů a energie.
Tento pokrok se odrazil ve vzestupu DeepSeek. Podle údajů z indexu umělé inteligence Stanfordské univerzity z roku 2026, které cituje CNN, se rozdíl ve výkonu mezi americkými a čínskými modely v porovnání zkoumaném ve zprávě v podstatě zmenšil.
To neznamená, že obě země mají stejné výhody. Andrew Chin, profesor práva specializující se na umělou inteligenci na Univerzitě v Severní Karolíně, poukazuje na to, že USA stále vynikají v oblasti výroby špičkových modelů , soukromých investic a infrastruktury datových center.
Kdo je první, tedy závisí na tom, co přesně člověk měří.
Rozvoj a politická kontrola
Čínská strategie se opírá o schopnost koordinovat vládní agentury, technologické společnosti, finance a infrastrukturu. Cílem je využít umělou inteligenci v celé ekonomice, od robotiky po automatizaci.
Centralizované plánování usnadňuje mobilizaci zdrojů. Zároveň však vytváří omezení. Výzkumníci z Institutu pro data a politiku národní bezpečnosti na Univerzitě ve Virginii poukazují na to, že politická protekcionářská činnost a ideologické požadavky mohou ovlivnit vývoj a reakce systémů.
Pro čínské vedení představuje umělá inteligence také potenciální hrozbu pro jeho moc.
Podle CNN ministr státní bezpečnosti Čchen I-sin varoval, že Čína si musí udržet svou dominanci a kontrolu nad technologiemi. Zdůraznil rizika, jako je získání americké výhody ve špionáži a kybernetických operacích, a také využívání umělé inteligence k propagandě proti komunistické straně.
Bezpečnost je tedy v čínském přístupu úzce spjata s udržováním politické kontroly.
Americké zpomalení má i praktické příčiny
V USA vedoucí pracovníci v tomto odvětví diskutují o politických způsobech, jak omezit rizika. Trump naopak odmítá výzvy k zastavení s argumentem, že by to upřednostnilo Čínu.
CNN si také klade otázku samotným společnostem: jak neochvějná bude jejich ochota zpomalit?
Rozšíření výpočetního výkonu již nyní čelí překážkám. Nedostatek pracovníků, materiálů a pokročilých čipů, zpoždění v udělování licencí, vyšší úrokové sazby a místní odpor ztěžují výstavbu datových center.
Tato zpoždění mohou dočasně brzdit tempo růstu, ale nepředstavují záchrannou síť.
Vincent Konitzer, profesor informatiky na Carnegie Mellon University, zdůrazňuje, že nevíme, jaká úroveň výpočetního výkonu by byla dostatečná pro nebezpečné funkce. Podle jeho odhadu by nové nápady a techniky mohly drasticky změnit to, čeho lze dosáhnout i se současnou infrastrukturou.
Chinův závěr je, že dodatečný čas, který nabízí zpoždění výstavby, je třeba využít pro regulaci a dohled.
Amondeiho návrh a nedůvěra Číny
Šéf Anthropicu Dario Amondei navrhuje zpomalení, které udrží americké vedení. Jeho logika spočívá v tom, že USA musí vyvíjet technologie dostatečně rychle, aby si udržely náskok před Čínou, a zároveň aby měly dostatek času na výzkum v oblasti bezpečnosti. Také se domnívá, že technologická převaha demokracií může poskytnout vyjednávací sílu pro budoucí mezinárodní dohodu.
Peking je k tomuto přístupu skeptický. Státní deník Global Times označil návrh za projev logiky studené války, jak uvedla CNN.
Existuje však potenciální společný zájem: žádný stát nechce systémy, které mohou fungovat mimo jeho kontrolu.
Philip Potter, ředitel Institutu pro studium umělé inteligence Univerzity ve Virginii, se domnívá, že by tyto obavy mohly vytvořit prostor pro spolupráci. Mezi možnosti, které popisuje, patří omezení soukromého vývoje umělé inteligence s odděleným přístupem k vládním aplikacím národní bezpečnosti. Jedná se o možné uspořádání, nikoli o již uzavřenou dohodu.
Alternativou je soutěž, která neustále ospravedlňuje své zrychlení: každá strana pokračuje, protože pokračuje ta druhá.
Jak Chin zdůrazňuje, zabránění protivníkovi v získání rozhodující technologické výhody je legitimním cílem národní bezpečnosti. Národní bezpečnost však zahrnuje i zamezení vytváření systémů, jejichž chování a důsledky nemůžeme spolehlivě pochopit ani kontrolovat.
Připravil: Ioannis Sideropulos
FOTO – AI