Jako brázdy označují geologové úzké propadliny severojižního směru v Českém masivu. Dobře se zachovaly dvě – blanická a boskovická. Podíváme si do blanické, ale v tomto povídání nás bude zajímat ta boskovická. Leží na západní Moravě, zhruba od severního okolí Boskovic až k Moravskému Krumlovu, v délce přes 80 km. Zatímco v jižní části brázdy jsou přítomny i vrstvy nejvyššího karbonu s uhelnými slojemi (rosicko-oslavanská pánev, kde se ještě nedávno těžilo černé uhlí výborné kvality), je severní část brázdy vyplněna pouze uloženinami spodního permu, které dosahují mocnosti několika tisíců metrů.
Celkově převládají ve výplni brázdy červenohnědě zbarvené písčité usazeniny říčního a jezerního původu s vložkami obzorů jemnozrnných pelokarbonátových vložek, obsahujících hojnou flóru s několika druhy rodu Autunia, přesličkami, kapradinami, kordaity i jehličnany r rodů Walchia a Ernestiodendron. Na lokalitě Zbýšov se nachází zajímavá fauna. Celkem běžný je akantod Acanthodes gracilis, vzácnější pak sladkovodní žralok Bohemiacanthus carinatus a druhově početné jsou zde nálezy spodnopermského hmyzu, např. švábů a dalších 19 druhů a pocházejí odtud nálezy jedněch z nejstarších brouků. Na lokalitě Bačov se v hojném množství vykytují zkameněliny stegocefalů druhu Discosauriscus austriacus, hojné jsou i paprskoploutvé ryby a sladkovodní žraloci Xenacanthus decheni. Bohatá je zde flóra kapradin, přesliček a jehličnanu Walchia piniformis.
Lokalita světově proslulá unikátními nálezy fosilního spodnopermského hmyzu je Obora (Jabloňany – Obora). Jde o typovou lokalitu 110 druhů hmyzu a jednoho druhu konchostrak. Zároveň jsou odsud popsány další nálezy spodnopermské fauny a flóry. Lokalita je často prezentována zahraničním specialistům v rámci exkurzí při mezinárodních sympoziích. Kromě hmyzu se v nadložních vrstvách nacházejí i úplné kostry stegocepfalů rodu Discosauriscus a jejich koprolitů.
V šedých obzorech se vyskytuje místy i zrudnění mědí (nerosty malachit a azurit se vyskytují např. u Svitávky, Bačova a Trávníku. Boskovická brázda je zkrátka paleontologický ráj, který poskytuje díky vědcům, jako byli prof. Augusta, prof. Špinar, doc. Kukalová či prof. Dvořák a další, obraz o přírodě v období spodního permu. Budiž jim za to dík!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora