Městský majetek má sloužit lidem. Tak proč zůstává nevyužitý?

Každé město vlastní budovy, pozemky a další nemovitosti. Některé využívá dobře, některé čekají na rekonstrukci a některé mohou dlouhé roky zůstávat bez jasného účelu. Samotná existence nevyužitého městského majetku ještě nemusí znamenat pochybení. Otázkou však je, jak dlouho může město takový stav tolerovat, jestliže současně existují lidé, kterým chybějí dostupné služby, vhodné bydlení nebo odpovídající zázemí. Jde zejména o osoby se zdravotním postižením, jejich rodiny a lidi, kteří o své blízké dlouhodobě pečují.

Proč? Protože právě u těchto občanů často nerozhoduje jen finanční příspěvek nebo jednorázová pomoc. Rozhoduje také to, zda mají kam docházet, kde mohou bydlet, kde mohou získat podporu a jestli jejich rodiny dokážou dlouhodobou péči vůbec zvládnout. Městský web v současnosti uvádí byty zvláštního určení pro seniory a osoby se zdravotním postižením ve dvou nemovitostech – v Domě s pečovatelskou službou v Oldřichovicích a ve vybraných bytech v Neborech. To je důležitá služba. Současně je však namístě se ptát, zda dnešní rozsah odpovídá skutečným a budoucím potřebám Třince.

Nejde přitom jen o možné byty. Nevyužitý nebo málo využívaný městský objekt by mohl po odpovídající rekonstrukci sloužit například jako zázemí pro denní služby, chráněné či podporované bydlení, rehabilitační a aktivizační činnosti, odlehčovací službu nebo prostor pro organizace, které pomáhají lidem se zdravotním postižením a jejich rodinám. Samozřejmě nelze každou prázdnou budovu automaticky přestavět na sociální zařízení. Některé objekty mohou být technicky nevhodné. Jiné mohou vyžadovat nákladnou rekonstrukci, bezbariérové úpravy nebo změnu územního a stavebního využití.

To je pravda. Ale právě proto by měl vzniknout veřejně dostupný přehled městského majetku, který není plně využíván. U každé takové nemovitosti by mělo být uvedeno, v jakém je technickém stavu, kolik stojí její údržba, jaké má město další plány a zda byla prověřena možnost jejího využití pro sociální, zdravotní nebo komunitní účely. Bez takového přehledu občané jen obtížně zjistí, zda město se svým majetkem hospodaří skutečně účelně.

Městská nemovitost totiž není pouze číslem v účetní evidenci. I prázdná budova vytváří náklady. Musí se zabezpečit, temperovat, kontrolovat a udržovat. Časem může chátrat a její budoucí oprava se prodražuje. Majetek, který městu nic nepřináší a současně vyžaduje výdaje, se může postupně proměnit spíše v závazek než v hodnotu.

Prodej přitom nemusí být jediným řešením. Město může nabídnout dlouhodobý pronájem důvěryhodnému poskytovateli sociálních služeb. Může vytvořit společný projekt s Moravskoslezským krajem, neziskovou organizací nebo jiným veřejným partnerem. Může hledat dotační možnosti a připravit objekt tak, aby byl využitelný pro konkrétní skupinu občanů. Především však musí nejprve vědět, jaké potřeby ve městě skutečně existují.

Třinec má zavedený proces komunitního plánování sociálních služeb a městské zastupitelstvo v roce 2025 schválilo revizi střednědobého plánu jejich rozvoje. Bylo by proto logické propojit plánování sociálních služeb také s dlouhodobým plánem využití městských budov a pozemků. Nestačí mít na jedné straně seznam potřeb a na druhé straně seznam nemovitostí. Tyto dva seznamy se musí potkat.

Jestliže například rodiny pečující o zdravotně postiženého člověka potřebují odlehčovací službu, nemá město pouze konstatovat, že odpovídající kapacita chybí, nebo že její vybudování bude drahé. Mělo by současně prověřit, zda nevlastní objekt, který by mohl být pro takovou službu postupně upraven. Jestliže lidé se zdravotním postižením chtějí žít co nejdéle samostatně, je potřeba hledat menší bezbariérové byty a podporované formy bydlení. Pobytové zařízení by nemělo být automaticky jedinou nabízenou možností. A jestliže jejich rodiče stárnou, je nutné přemýšlet několik let dopředu. Ne až ve chvíli, kdy rodina péči přestane zvládat a bude potřebovat okamžité řešení. Právě schopnost předvídat odlišuje odpovědnou sociální politiku od pouhého hašení problémů.

Jde o jednoduchou otázku: Využíváme majetek města skutečně tam, kde může lidem přinášet největší užitek? A je to otázka jen Třince? Myslím, že ne.

Možná zjistíme, že některé budovy se k sociálním účelům nehodí. Možná bude rozumnější některé prodat a získané prostředky vložit do vhodnějšího projektu. Možná však také zjistíme, že část potřebného zázemí už město vlastní a pouze pro něj dosud nenašlo, nebo nechtělo najít dostatečně smysluplné využití. Proto by měla začít otevřená veřejná diskuse. Diskuse založená na skutečném seznamu majetku, odhadu nákladů, především skutečných potřebách občanů a konkrétních variantách využití. Městský majetek totiž nemá sloužit pouze tomu, aby byl evidován.

Má především sloužit lidem.

PhDr. Martin Vacek, MBA – lídr kandidátky do komunálních voleb 2026 v Třinci. Emeritní poslanec PS PČR a předseda Výboru pro sociální politiku. BPP, nominován za ČSSD