Institut Václava Klause kritizuje Ústavní soud a varuje před posilováním pravomocí prezidenta

Institut Václava Klause se důrazně ohradil proti předběžnému opatření Ústavního soudu, kterým soud nařídil vládě umožnit prezidentovi Petru Pavlovi účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Autoři prohlášení označili postup soudu za důkaz úpadku právní i politické kultury v České republice a obvinili soudce z otevřeného politického aktivismu.

Podle Institutu Václava Klause se Ústavní soud nechal vtáhnout do politického sporu mezi prezidentem a vládou a překročil své pravomoci. Kritika směřuje především k tomu, že soud vydal předběžné opatření krátce po podání kompetenční žaloby prezidenta a zasáhl tak do otázky, kterou autoři považují za výhradně exekutivní záležitost.

»Ústavní soud se nechal bez odporu zatáhnout do otevřeného politického střetu. Byl ochoten hodit za hlavu poměrně jasnou dikci ústavy o dělbě moci mezi ústavními institucemi,« uvádí prohlášení.

Podle jeho autorů nejde ve skutečnosti pouze o spor o účast prezidenta na aliančním summitu. Vnímají jej jako součást širšího střetu o podobu českého ústavního systému. Varují před posilováním pravomocí prezidenta a Ústavního soudu na úkor vlády a parlamentu, tedy institucí, které nesou přímou politickou odpovědnost vůči voličům.

Institut zároveň naznačuje, že mezi prezidentem a Ústavním soudem existuje vzájemná koordinace postupu. Kritizuje rychlost, s jakou soud o návrhu rozhodl, a tvrdí, že vydáním předběžného opatření fakticky předznamenal svůj budoucí verdikt ve věci samotné.

»O ústavu soudu nejde. Jedná se o boj o moc a Baxův soud nezastírá, že je v tomto boji jednou stranou sporu. To by měla veřejnost vědět. Krátkozraká účelovost rozhodování se bohužel stala pravidlem a ochota aktivisticky ohýbat právo a hrát politické hry běžnou praxí,« píší autoři dokumentu.

Prohlášení připomíná i několik starších rozhodnutí Ústavního soudu, která jeho signatáři považují za kontroverzní. Zmiňují například spor o jmenování vedení České národní banky v době prezidenta Václava Havla, odklad předčasných voleb v roce 2009 či zásah do volebního zákona v roce 2021. Současné rozhodnutí podle nich navazuje na trend, kdy soud vstupuje do politických otázek způsobem, který přesahuje jeho ústavní roli.

Autoři zároveň upozorňují, že důsledky současného sporu mohou být širší, než se nyní zdá. Kritizují také opoziční strany, které rozhodnutí soudu vítají, a varují, že posilování prezidentských pravomocí by se v budoucnu mohlo obrátit i proti jejich zájmům. »Jásot naší opozice ukazuje, že není vůbec schopna domýšlet důsledky kroků, kterým dnes neuvážlivě tleská a které jsou zaměřeny do budoucna i proti ní stejně jako proti vládě současné,« uvádí se v prohlášení, které závěrem konstatuje, že právě Ústavní soud by měl být pojistkou proti účelovým výkladům práva a mocenským střetům. Podle Institutu Václava Klause však soud v aktuálním sporu tuto roli nenaplňuje.

Prohlášení podepsali druhý prezident České republiky Václav Klaus, výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, bývalý europoslanec Ivo Strejček a někdejší prezidentův tajemník Ladislav Jakl.

(pk)