Atény: Klasická studia nejsou přežitkem minulosti, ale nezbytnou investicí do budoucnosti

V Aténách se koná 2. světová konference o klasických studiích, kterou společně pořádají Athénská akademie a Čínská akademie sociálních věd (CASS) na téma »Dialog mezi starověkým a moderním: Současné inspirace z klasické moudrosti«. Právě klasická studia označila ve slavnostní síni Athénské akademie ministryně kultury Lina Mendoniová za nezbytnou investici do budoucnosti.

»Konání konference v Aténách, ve městě, kde byly položeny základy politického myšlení, politické filozofie, demokracie a principy participativní správy věcí veřejných, dialogu a kolektivní společenské odpovědnosti, dodává naší práci zvláštní symboliku,« uvedla ministryně a zároveň zdůraznila, že společná organizace Akademií v Aténách a Čínskou akademií sociálních věd je »nejvýznamnějším způsobem zdůrazňuje sílu spolupráce mezi dvěma zeměmi, které představují dvě z nejstarších a nejvlivnějších civilizací lidstva«.

alt
Lina Mendoniová na 2. světové konferenci o klasických studiích v Aténách

Ministryně zdůraznila, že »klasická studia jsou nyní skutečně globálním oborem výzkumu a dialogu« a že »studium velkých civilizací starověku se netýká výhradně jejich dědiců, ale celého mezinárodního společenství, lidstva, které z nich nadále čerpá znalosti, inspiraci a orientaci«.

S odkazem na téma konference poukázala na to, že »minulost není uzavřenou kapitolou lidských dějin. Naopak, zůstává stálým a živým zdrojem myšlenek, principů a hodnot, stejně jako odpovědí na nadčasové a zásadní otázky«, a zdůraznila, že velké výzvy naší doby činí přínos klasického myšlení relevantnějším než kdy dříve.

Zvláštní místo v jejím projevu zaujala umělá inteligence a její dopady na moderní společnost, přičemž ministryně poznamenala, že »žijeme v době rychlých, hlubokých a pro lidstvo do značné míry bezprecedentních transformací«, kdy »digitální revoluce umělé inteligence, rychlý rozvoj biotechnologií, ale také environmentální a energetické výzvy, klimatická krize a probíhající globální geopolitické otřesy rychle mění data lidské zkušenosti«.

Charakteristicky se zeptala: »Lidstvo dnes má více technologických znalostí a moci než kdykoli předtím. Má však odpovídající zralost a sebeuvědomění, aby je zvládlo?«, přičemž do centra diskuse postavila otázky etického rozměru technologického pokroku.

alt
Lina Mendoniová a Hu Heping

Ministryně pokračovala, že umělá inteligence a nové technologie »nás nutí přehodnotit hranice mezi technickými schopnostmi a morální odpovědností«, a v moderním kontextu tak připomínají základní otázky, které zaměstnávaly velké myslitele starověku: »Jak by se měla tato moc využívat? Jaké jsou limity pokroku? Jaký je vztah mezi znalostmi a ctností? Jak je dosaženo rovnováhy mezi individuálním a kolektivním zájmem?«

Mendoniová zdůraznila, že moderní obavy o vědeckou, politickou a sociální etiku jsou stále spojeny s myšlenkami Sokrata, Platóna a Aristotela, zatímco učení Konfucia, Lao-c‘ a velkých myslitelů čínské tradice nabízí cenné vodítko pro sociální harmonii, sociální soudržnost a dobrou správu věcí veřejných v nové digitální éře.

Ve stejné souvislosti, když zdůraznila rozhodující roli klasických studií v moderní době, zdůraznil, že »klasická studia nenabízejí hotové recepty. Nabízejí však něco možná důležitějšího, hloubku historických zkušeností a základy kritického myšlení«, a zároveň objasnil, že »klasická studia nejsou pozůstatkem minulosti. Představují nezbytnou investici do budoucnosti«.

alt
Ministryně s výkonným zástupcem ředitele oddělení pro publicitu Ústředního výboru Komunistické strany Číny

V kulturních a akademických vztazích mezi Řeckem a Čínou, řecká ministryně zdůraznila, že »přikládáme zvláštní význam spolupráci mezi akademickými a výzkumnými institucemi obou zemí«, a založení Čínské školy klasických studií v Aténách označil za »historický krok«, který »posílí roli Athén jako mezinárodního centra výzkumu a dialogu o klasických civilizacích«.

Zároveň zdůraznila důležitost mezikulturního dialogu a poznamenala, že »kultury se nestřetávají, když komunikují s přímočarostí a upřímností, když konverzují s otevřenou myslí a vnímavostí bez předsudků«, ale nakonec, »kladou základy k tomu, aby mohly nejen koexistovat, ale také se od sebe navzájem učit a doplňovat se«.

Na závěr svého projevu Mendoniová zdůraznila, že »paměť se musí vyvinout v aktuální znalosti a sdílenou vizi budoucnosti. Dědictví musí být surovinou kreativity, pokroku a inovací«, a vyjádřila jistotu, že konference významně přispěje k posílení globálního dialogu o současném významu klasických civilizací.

Nakonec ministryně kultury s odvoláním na staré čínské přísloví řekla: »Když fouká vítr změn, někteří staví zdi a jiní větrné mlýny. V době velkých změn a ještě větších výzev se rozhodněme stavět větrné mlýny. Zvolme dialog před izolací, znalosti před předsudky a spolupráci před konfrontací.«

Slavnostního zahájení se zúčastnili Hu Heping, výkonný zástupce vedoucího oddělení pro publicitu Ústředního výboru Komunistické strany Číny, prezident Athénské akademie Nikiforos Diamandouros, náměstek ministra školství, náboženských záležitostí a sportu Nikos Papaioannou a také prezident Čínské akademie sociálních věd Kao Xiang.

Konference se účastní významní akademici, výzkumníci a vědci z Řecka, Číny a mnoha dalších zemí, což potvrzuje mezinárodní charakter organizace a důležitost dialogu mezi klasickou moudrostí a současnými výzvami 21. století, mezi nimiž vyniká umělá inteligence, nové technologie a etické otázky, které nastolují.

Překlad a editace: Ioannis Sideropulos

FOTO – Ministerstvo kultury Řecka-Naftemporiki, Aténská akademie, KURÁTOR – George Koulouvaris

Související články

- Advertisement -

Poslední zprávy