Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zpochybnil schopnost státu vyhodnotit, zda miliardové dotace na lepší hospodaření se srážkovou vodou skutečně splnily svůj účel. Podle kontrolorů totiž Ministerstvo životního prostředí (MŽP) používá v jednotlivých dotačních programech rozdílné metody hodnocení, a výsledky tak nelze spolehlivě porovnávat.
Kontrola se zaměřila na období let 2022 až 2024, kdy ministerstvo a Státní fond životního prostředí rozdělily přibližně 1,6 miliardy korun mezi 182 obcí na projekty související se zadržováním a využíváním dešťové vody. Cílem podpory bylo pomoci městům a obcím lépe se přizpůsobit dopadům klimatických změn a častějším obdobím sucha.
Podle NKÚ však není možné jednoznačně říci, jaký efekt tyto investice přinesly. Důvodem je nejednotný systém sledování výsledků. Každý z kontrolovaných dotačních programů využíval jiné ukazatele, což podle kontrolorů znemožňuje objektivní vyhodnocení přínosů vynaložených peněz.
Kontroloři zároveň upozornili, že ministerstvo sice už v roce 2019 nechalo zpracovat studii věnovanou hospodaření se srážkovými vodami, ta však neobsahovala konkrétní měřitelné cíle, termíny ani jasně stanovenou odpovědnost za jejich plnění. Dodnes navíc podle NKÚ nevznikl závazný strategický dokument, který by tuto oblast systematicky řídil.
Výhrady zazněly také k podpoře domácností. O dotace na akumulační nádrže či zelené střechy byl podle zjištění kontrolorů pouze omezený zájem. Z programu Nová zelená úsporám směřovalo na tato opatření přibližně jedno procento všech vyplacených prostředků. Česká republika tak podle NKÚ zaostává za některými západoevropskými zeměmi, například Rakouskem nebo Německem, kde jsou podobná řešení rozšířenější.
Hospodaření se srážkovou vodou přitom odborníci považují za jeden z klíčových nástrojů, jak zmírnit dopady sucha, ochránit města před přívalovými dešti a zlepšit zadržování vody v krajině.
(pk)