Český zdravotnický výzkum dokáže přinášet konkrétní výsledky využitelné v praxi. Problém je, že stát jejich skutečný přínos systematicky nesleduje. Ministerstvo zdravotnictví navíc podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dlouhodobě nevyhodnocuje, zda podpořené programy plní stanovené cíle a jak se výsledky výzkumu promítají do zdravotní péče. NKÚ při kontrole prověřil více než devět miliard korun určených na zdravotnický výzkum a vývoj v letech 2020 až 2024.
Kontroloři prověřili 41 konkrétních projektů. U 37 z nich zjistili, že jejich výsledky byly prokazatelně využity v praxi, případně se staly základem pro další vědecký výzkum. Mezi podporovanými projekty byly například výzkumy nových biomarkerů dědičných metabolických poruch, neinvazivní diagnostiky rakoviny plic nebo možností včasného odhalení a cílené rehabilitace pacientů s Parkinsonovou chorobou. Výzkumníci se zabývali také využitím rybího kolagenu při výrobě implantátů nebo jako nosiče léčiv.
Vedle konkrétních aplikací vznikla také řada odborných publikací. Podle NKÚ jde o významný výstup aplikovaného zdravotnického výzkumu, protože nové poznatky mohou prostřednictvím odborné literatury rychleji pronikat do klinické praxe.
Na konkrétní výzkumné projekty poskytlo Ministerstvo zdravotnictví v kontrolovaném období 5,4 miliardy korun. Dalších 3,6 miliardy směřovalo na institucionální podporu výzkumných organizací. Celkem tak NKÚ prověřoval prostředky přesahující devět miliard korun.
Samotný způsob výběru projektů přitom kontroloři zásadně nezpochybnili. Agentura pro zdravotnický výzkum podle NKÚ vybírala projekty transparentně a kontrolovaní příjemci využili přidělené peníze v souladu s podmínkami podpory. Problém se však podle úřadu nachází především v tom, co následuje poté.
Ministerstvo neví, co peníze skutečně přinesly
Ministerstvo zdravotnictví podle NKÚ dlouhodobě nevyhodnocovalo, zda jednotlivé programy podpory plní stanovené cíle. Především ale nesledovalo, jak konkrétní výsledky podpořeného výzkumu ovlivňují zdravotní péči.
To zároveň znamená, že ministerstvo neplnilo svou zákonnou povinnost průběžně vyhodnocovat hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládaných veřejných prostředků. Jinými slovy: stát sice ví, kolik peněz do zdravotnického výzkumu vložil a jaké projekty podpořil, nedokáže ale dostatečně vyhodnotit, jaký skutečný užitek tyto investice přinesly pacientům a českému zdravotnictví.
NKÚ navíc zjistil problémy s vyplácením účelové podpory. Ministerstvo opakovaně nedodrželo zákonné lhůty, přičemž zpoždění se netýkala pouze nově zahajovaných projektů, ale zejména těch pokračujících.
Nedostatky kontroloři našli také u institucionální podpory výzkumných organizací. Její výše se mezi jednotlivými roky výrazně měnila podle toho, kolik peněz bylo přiděleno ze státního rozpočtu. Výzkumné organizace tak neměly dostatečnou stabilitu a předvídatelnost financování.
Stejné problémy už NKÚ vytýkal v roce 2019
Kontrola zároveň ukázala, že ministerstvo neodstranilo všechny nedostatky, na které NKÚ upozornil už při předchozí kontrole v roce 2019. Pět tehdy zjištěných problémů nebylo odstraněno vůbec a dalších pět pouze částečně.
Mezi nesplněnými opatřeními zůstalo například vytvoření metodiky, která by umožnila vyhodnocovat přínosy a dopady již ukončených výzkumných programů. Právě absence takového hodnocení přitom patří k hlavním problémům, na které aktuální kontrola upozornila.
Výsledky českého zdravotnického výzkumu přitom podle NKÚ nejsou špatné. Úřad provedl také mezinárodní srovnání a zjistil, že česká věda v této oblasti dosahuje kvalitních výsledků. Podíl publikací s českými autory v prestižních odborných časopisech přesáhl v roce 2023 hranici 52 procent.
Celkový obrázek je tak poněkud paradoxní: Česko do zdravotnického výzkumu posílá miliardy korun a výsledky řady podpořených projektů se skutečně dostávají do praxe. Stát však stále nemá dostatečný systém, který by dokázal změřit, jak velký přínos tyto investice pro české zdravotnictví ve skutečnosti mají.
(pk)
FOTO – nku.cz