I v dávném moři české křídové pánve, zejména v jeho vrcholné fázi asi před 85 miliony let, se vyskytovali velcí mořští ještěři mosasauři neboli mosasauridi. Mosasauridi (»ještěři od řeky Mázy«) byli velcí až obří druhohorní mořští plazi ještěrovitého vzhledu. Jejich první rozeznané fosilie byly objeveny již kolem roku 1764 v podpovrchových lomech v okolí nizozemského Maastrichtu.
Mosasauři žili v období svrchní křídy (asi před 101 až 66 miliony let) a jejich nejbližší současní příbuzní jsou zřejmě hadi a varani. První zástupci se objevují pravděpodobně v cenomanu až turonu (počátek svrchní křídy). Žili v době posledního rozkvětu dinosaurů, sami jsou však příslušníky skupiny šupinatých, tedy nikoliv blízce příbuzní oněch dinosaurů. Po dobu téměř 20 milionů let byli dominantními mořskými predátory spolu se žraloky. Vyhynuli na samotném konci křídy před 66,0 milionu let spolu s ostatními neptačími dinosaury a mnoha dalšími jejich současníky.
Podle novějších objevů mohli být teplokrevní, dýchali vzduch a měli vidlicovitě rozeklaný jazyk. Byly objeveny také otisky šupinaté kůže těchto vodních plazů. V 80. letech 20. století byly v kanadském Saskatchewanu objeveny koprolity (zkamenělý trus), přisouzené mosasauridům. Fosilie mosasauroidů již byly objeveny na mnoha místech světa. Byla to velmi rozšířená skupina mořských živočichů.
Nejmenší zástupci této skupiny (Carinodens) dosahovali délky jen asi 3–3,5 metru a hmotnosti v řádu stovek kilogramů, zatímco největší (Hainosaurus a Mosasaurus) mohli být dlouzí asi 15 – 18 metrů. Vykazují četné adaptace pro život ve vodním prostředí (ploutvovité končetiny, hydrodynamický tvar těla) a patří dnes k poměrně dobře známým pravěkým živočichům. Ve své době byli evolučně úspěšnou skupinou, rozšířenou prakticky po celém světě. Podrobné výzkumy skvěle zachovaných fosilií ukázaly, že mosasauři i ichtyosauři měli v kůži hodně melaninu, tmavého barviva, které zřejmě sloužilo jako maskovací zbarvení.
Výzkumy ukázaly, že mosasauři se při pohybu vodou spoléhali zejména na svůj svalnatý ocas, zároveň ale aktivně využívali i přední ploutvovité končetiny s mohutným svalstvem, které jim pomáhaly ve zrychlování pohybu pod vodou. Některé formy mosasauridů byly značně specializované, například na jiný druh potravy s pevnější schránkou. Takovou formou byl i rod Globidens, se svými kuželovitými zuby pravděpodobně adaptovaný na drcení schránek hlavonožců amonitů, kterými se přednostně živil. I v české křídě byly objeveny schránky amonitů, kousnutých mosasaurem. Však si o nich ještě povíme.
Fosilní objevy těchto velkých dravých plazů máme dnes k dispozici také na území České republiky. Jde zejména o objev fragmentu ozubené čelisti z roku 1960 od Dolního Újezdu u Litomyšle). A také prokousnutá schránka amonita druhu Mammites nodosoides ze spodního turonu české křídy v okolí Měcholup ukazuje na pachatele z rodiny jedněch z nejstarších mosasaurů. Právem byla v roce 2024 prohlášena za Zkamenělinu roku.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora