Nejhustší srst ze všech našich savců má vydra říční. V tomto klání na světě s přehledem vítězí mořská vydra s neuvěřitelnými 140 tisíci chlupy na cm2. Díky nim je schopná spokojeně žít i mezi ledovými krami. Naše vydra říční (Lutra lutra) by s 80 tisíci chlupy na cm2 obsadila ve světě hned druhé místo, překvapivě pozadu zůstává nejtepleji oděný suchozemský savec – polární liška, ta jich má těch chlupů na centimetr čtvereční jen 20 tisíc.
Kdo viděl vydru říční v přírodě či v zajetí, dá mi za pravdu, že je to velmi roztomilé zvířátko. Ale pozor na něj! Vydra říční je kunovitá šelma, dokonale vybavená pro prostředí, ve kterém žije, a tomu odpovídá i její vzhled. Vydra je šelma protáhlého válcovitého tvaru těla s dlouhým svalnatým ocasem zastupujícím funkci kormidla, délka těla se pohybuje od 60 do 80 cm a délka ocasu od 30 do 50 cm. Nohy jsou krátké, přizpůsobené spíše k plavání, nikoliv pohybu po souši, s plovacími blánami mezi prsty. Dospělý jedinec váží od 4 do 12 kg. Pohybu ve vodě jsou uzpůsobeny i smyslové orgány rozmístěné v jedné rovině, aby vydra zjistila, co se děje nad hladinou, aniž by musela z vody výrazně vykouknout. Ušní boltce jsou malé, ukryté v srsti, a spolu s nosními otvory se při potápění uzavírají kožním záhybem. Před chladem chrání vydru hustá srst, na hřbetu tmavě hnědá, na břiše světlejší, o kterou musí náležitě pečovat, nemá příliš silnou tukovou vrstvu jako někteří jiní savci trávící život převážně ve vodě. Základem jídelníčku vyder jsou ryby, nepohrdnou ale ani žábou, rakem nebo vodním ptákem. Kořist vydra ve vodě pronásleduje, dokud ji neudolá, poté ji odnese na nějaké klidné místo na břehu, de si na ní pochutná. Často uloví staré nebo nemocné jedince, čímž pomáhá udržovat populaci zdravou. Denní příděl potravy může činit až 1 kg. Dinte se proto, že ji rybáři moc v lásce nemají.
Vydra říční obývá čisté řeky, potoky a někdy i rybníky. Na březích vyhrabává nory s vchodem pod hladinou, vystýlá je trávou, větvičkami a rákosím. Aktivní je převážně v noci, v zimě o něco více ve dne. Teritorium si »značkuje« pomocí hromádek trusu na viditelných místech. Žije samotářsky, pouze vzácně v malých skupinkách, dožívá se 15 až 20 let. Znečišťování vod spolu s nenávistí rybářů a rybníkářů vůči vydrám mělo za následek velký úbytek vyder v minulém století, dnes patří mezi silně ohrožené druhy.
Rozmnožování vyder probíhá v březnu a dubnu, samotnému aktu předcházejí námluvy, páření pak probíhá ve vodě. Na území jednoho samce žijí zpravidla dvě až tři samice. Na přelomu dubna a května rodí samice po 61 až 74 dnech březosti v noře 1 až 3 mláďata, která jsou po narození slepá a v prvních týdnech zcela závislá na mateřském mléce, osamostatňovat se začínají až po 9 měsících a zcela samostatná jsou po roce.
Věděli jste, že na celém světě existuje 14 druhů vyder a v naší vlasti se vyskytuje pouze jediný druh – vydra říční. Určitě si tak naši ochranu zaslouží!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora