Němečtí biologové odhalili mechanismus častého vzniku nádorů u nositelů ulcerózní kolitidy

Němečtí molekulární biologové zjistili, že rakovina konečníku a tlustého střeva vzniká neobvykle často u nositelů ulcerózní kolitidy v důsledku výskytu poruch v genu TP53, který reguluje proces reprodukce kmenových buněk v poškozených částech střeva. Tento objev umožní rychlé odhalení nádorů a předcházení jejich vzniku, informovalo tiskové oddělení Centra Maxe Delbrücka pro molekulární medicínu (MDC).

»Náš objev umožní u pacientů s ulcerózní kolitidou rychle identifikovat buňky s takovými mutacemi a aktivně je zničit dříve, než mohou dát vzniknout nádorům. K tomu potřebujeme vytvořit jednoduchou metodu, která nám umožní odlišit takové buňky od ostatních buněk přítomných ve tkáních konečníku a tlustého střeva,« uvedl profesor MDC Michael Segal.

Profesor Segal a jeho kolegové učinili tento objev při studiu toho, jak probíhá proces regenerace poškozených oblastí střeva u pacientů trpících ulcerózní kolitidou. Vědce zajímalo, jak tento proces ovlivňují různé oblasti DNA spojené s regulací reprodukce kmenových buněk a jejich přeměny v různé složky dospělé střevní tkáně.

Aby získali tyto poznatky, vypěstovali vědci trojrozměrné podoby střevní tkáně z kmenových buněk myší obsahujících mutace v jednom z těchto genů. V průběhu následných pozorování biologové zjistili, že proces regenerace poškozených částí trávicího traktu v těchto strukturách byl narušen v případech, kdy byly v DNA kmenových buněk přítomny mutace v genu TP53.

Jejich výskyt v genomu kmenových buněk vedl k tomu, že se »zasekly« v cyklu dělení a nepřestaly se množit ani za přítomnosti chemických »stop signálů«. V důsledku toho se kmenové buňky přestaly měnit v dospělé střevní buňky, což prudce zpomalilo proces regenerace a podpořilo vznik nového zánětu. Jejich výskyt dále urychluje množení kmenových buněk a podporuje vznik nádorů.

Vědci navíc zjistili, že střevní kmenové buňky s mutací v genu TP53 neobvykle aktivně spotřebovávají glukózu a mají zvýšenou kyselost cytoplazmy. To v budoucnu umožní takové buňky ve střevě pohotově identifikovat, posoudit pravděpodobnost jejich přeměny v nádorové buňky a v případě potřeby je zničit, uzavřeli biologové.

Existuje několik chronických zánětlivých střevních onemocnění, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, pro které nebyla vyvinuta žádná účinná léčba. Mnohá z těchto onemocnění jsou genetické povahy, ale vědci odhalili řadu důkazů o tom, že jsou vyvolána a zhoršována aktivitou některých členů mikroflóry a jejich interakcí s imunitním systémem.

(cik)