Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval na konci září na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích 290 905 uchazečů o zaměstnání. Podíl takzvaných dosažitelných uchazečů k obyvatelstvu stejného věku (uváděno i jako míra nezaměstnanosti) se ze srpnových 3,8 procenta zvýšil na 3,9 %. Počet nabízených pracovních příležitostí byl ale přitom o více než 17 tisíc nižší než ve stejném měsíci před rokem.
»Nejvýraznějším faktorem, který ovlivnil trh práce v září, je příchod čerstvých absolventů škol, jen v září jich přibylo 3023,« uvedl ve své zprávě ÚP ČR s tím, že eviduje celkem 14 217 absolventů, z toho 13 % absolventů vysokých škol.
Proti loňsku stoupl počet lidí bez práce o téměř 28 tisíc
Meziročně byl počet registrovaných nezaměstnaných v září vyšší o 27 885 osob. Oproti konci předchozího měsíce pak vzrostl o 4585 osob. Navíc bylo bez nástupu do zaměstnání vyřazeno z evidence 3758 uchazečů z důvodu neplnění součinnosti s ÚP ČR a dalších 7759 z ní odešlo na vlastní žádost. Nemalá část těchto vyřazených uchazečů stejně jako každý měsíc posílila prací »na černo« takzvanou šedou ekonomiku.
V evidenci je přes 14 tisíc absolventů škol
Uchazečů o zaměstnání z řad absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých bylo ke konci září evidováno 19 294, jejich počet vzrostl ve srovnání s předchozím měsícem o 6602 a ve srovnání se zářím 2023 byl vyšší o 2400 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 6,6 % (srpen 2024 – 4,4 %, září 2023 – 6,4 %). Z celkového počtu registrovaných absolventů a mladistvých bylo ke konci září 14 217 absolventů.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 84 167 uchazečů o zaměstnání, tj. 28,9 % všech uchazečů vedených v evidenci (srpen 2024 – 30,9 %, září 2023 – 27,9 %).
Podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci už déle než rok, dál roste
ÚP ČR ve své zprávě také opět uvádí, jak se za posledních 12 měsíců změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v jeho evidenci. Meziročně klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 0,7 procentního bodu na 33,6 % (97 603 osob). Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o jeden bod na 31,3 %, (91 156 osob). Průměrná délka evidence se ve srovnání se srpnem snížila o 10 dnů na 487 dnů.
Nejvyšší míra nezaměstnanosti je na Mostecku a Karvinsku
Podíl tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let (ÚP ČR jich uvádí 268 701) k obyvatelstvu stejného věku vzrostl v září na 3,9 % (srpen 2024 – 3,8 %, září 2023 – 3,6 %).
Nejvyšší byl tento podíl v okresech Most (8,6 %), Karviná (8,4 %), Chomutov (7,1 %), Bruntál (6,9 %), Ústí nad Labem a Louny (shodně 6,2 %), Ostrava-město (6,1 %), Děčín (6 %).
Nejnižší byl naopak v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,7 %), Plzeň-jih (2,1 %), Rychnov nad Kněžnou (2,2 %), Pelhřimov (2,3 %), Benešov (2,4 %), Jičín (2,5 %) a Zlín (2,6 %).
Karvinsko dál drží smutný primát v počtu uchazečů o jedno místo
Volných pracovních míst evidoval ÚP ČR ke konci září 264 654. Bylo to o 1407 více než v předchozím měsíci, avšak a o 17 341 méně než v září minulého roku.
V té souvislosti je navíc potřeba stále připomínat zjištění, k nimž před časem došel Český statistický úřad, že totiž počet volných pracovních míst hlášených na úřadech práce je poněkud nadsazený. Řada z nich je jen na papíře, ve skutečnosti jsou již obsazené nebo zrušené či záměrně dočasně neobsazené.
Na jedno volné pracovní místo připadalo podle ÚP ČR v průměru 1,1 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Karviná (10,2), Bruntál (6,2), Děčín (5,9), Hodonín (5,6), Most (4,4), Opava (3,9), Jablonec nad Nisou a Jeseník (shodně 3,8).
»Na 73,8 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 68,9 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, o kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů nebo o uklízeče,« uvádí ÚP ČR s tím, že největší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (80 331 míst) a ve Středočeském kraji (51 277 míst).
Kolik u nás pracuje/nepracuje Ukrajinců
Podle ÚP ČR bylo ke konci září na území ČR 143 360 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou (jedná se o kvalifikovaný odhad). V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy (zhruba 62 %; 88 750), což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti a dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu.
Nejvíce jich bylo realizováno ve Středočeském kraji (25 570), v Praze (22 638) a v Plzeňském kraji (19 288). Nejčastěji podle ÚP ČR pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení.
V evidenci ÚP ČR bylo ke konci září celkem 15 619 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (srpen 15 430 osob), kteří si podali žádost o zaevidování jako zájemci (2111 osob; srpen 1911 osob) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 508 osob; srpen 13 519 osob). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny na konci září tvořili 5,4 % (v srpnu 4,7 %).
Od vypuknutí krize na Ukrajině se do konce září zaevidovalo na ÚP ČR celkem 59 949 cizinců s dočasnou ochranou (do konce srpna 58 555).
Ivan Cinka