Australští a britští geochemici objevili izotopové a minerální důkazy o tom, že ústřední oltářní kámen Stonehenge nebyl vytěžen ve Walesu nebo jižní Anglii, jako ostatní prvky památky, ale na severovýchodě dnešního Skotska, 700-750 km od místa stavby tohoto neolitického »divu světa«, informovala tisková služba australské Curtin University.
»Zjistili jsme, že některá minerální zrna z oltářního kamene vznikla asi před 1-2 miliardami let, zatímco stáří ostatních jeho hornin je asi 450 milionů let. Tento rys jeho chemické struktury naznačuje, že tento monolit byl vytěžen v Orknejské pánvi na severovýchodě Skotska, stovky kilometrů od místa, kde se nachází Stonehenge,« uvedl vědecký pracovník Curtin University Anthony Clark.
Vědci již několik let zkoumají původ centrálního oltářního kamene ve Stonehenge, plochého monolitu umístěného v centrální části megalitické stavby. Dlouhou dobu se archeologové a geologové domnívali, že tento blok pískovce byl vytěžen z dávných ložisek červeného pískovce v západním Walesu, ale před čtyřmi lety geochemici objevili závažné rozdíly v chemickém a izotopovém složení oltářního kamene a hornin z této oblasti Británie.
Tento objev přiměl vědce k zahájení pátrání po »domově« této součásti Stonehenge, pro které analyzovali strukturu a měřili stáří různých vrstev a inkluzí přítomných v oltářním kameni na základě izotopových frakcí olova, ale i uranu, lutecia a hafnia. Z měření vyplynulo, že některé z hornin oltářního kamene vznikly v prekambriu, asi před 1-2 miliardami let, a následně byly částečně přetaveny během výlevů magmatu v ordoviku, asi před 450-460 miliony let.
Na základě odhalené historie vzniku oltářních kamenů vědci porovnali získaná izotopová a chemická měření s podobnými parametry u hornin podobného stáří z různých oblastí Británie. Toto srovnání nečekaným způsobem odhalilo, že shodné složení a historie vzniku je charakteristická pouze pro usazeniny červeného pískovce nacházející se v Orknejské pánvi u severovýchodního pobřeží dnešního Skotska.
Nejbližší naleziště těchto pískovců jsou od Stonehenge vzdálena asi 700-750 km, což podle vědců vylučuje možnost jejich přepravy po souši na jih dnešní Anglie a hovoří ve prospěch toho, že byly dopraveny po moři. To svědčí ve prospěch existence neobvykle rozvinutých obchodních vazeb a námořních dovedností v neolitické Británii, uvedli vědci.
Stonehenge, jedno z nejznámějších archeologických nalezišť na světě, je záhadná kamenná stavba nacházející se v jihoanglickém hrabství Wiltshire. Podle současných poznatků historiků začala jeho stavba kolem roku 2600 př. n. l., kdy byly do Stonehenge umístěny první sarseny, pískovcové balvany a takzvané »modré kameny«, úlomky diabasu, tvrdé sopečné horniny.
Před několika lety geochemici analyzovali chemické a minerální složení »modrých kamenů« nacházejících se v centrální části Stonehenge a zjistili, že byly na jih Anglie přivezeny ze západních koutů Walesu. Tento objev a následný nález zvířecích pozůstatků z jiných částí Anglie v okolí Stonehenge podnítil debatu o tom, kde byla stavba původně postavena a odkud byly její součásti dovezeny.
(cik, TASS)