Plukovník Otakar Foltýn, vládní koordinátor pro strategickou komunikaci a boj s dezinformacemi, veřejnosti oznámil: »Máte právo na svůj názor, ale nemáte právo na svá fakta.«
Tento výrok zní sice vojensky rázně, po obsahové stránce je však silně problematický. Lidé si utvářejí své názory poměrně složitým způsobem. Ve hře jsou přitom nejrůznější předsudky a stereotypy, ale také snaha kopírovat názory referenční skupiny, tedy skupiny, do které patříme, anebo bychom chtěli patřit.
Velkou roli v tom, jak bude vypadat výsledný názor, hrají právě fakta, ze kterých člověk vychází. Tato fakta bývají filtrována dvojím způsobem. První z nich je čistě mocenský. Vládnoucí moc, její média a její propagandisté mohou ovlivnit, která fakta budou vyzdvihována a která naopak zamlčována. Druhý filtr je zabudován v naší psychice. Člověk se zpravidla snaží vnímat taková fakta, která posilují jeho vidění světa, a přehlížet ta, která jeho vidění odporují.
Plukovník Foltýn si to možná neuvědomuje, ale svým výrokem vlastně říká, že lidé nemají právo vyhledávat si fakta, na jejichž základě si své názory vytvářejí, posilují, anebo naopak zpochybňují a přehodnocují. Fakta, která názory ovlivňují, bude za ně vybírat někdo kompetentní. Určitá fakta jim mohou být odepřena, aby se předešlo tomu, že si člověk nezávisle na mocných vytvoří svůj vlastní názor. Tento postup je ze starších i novějších dějin znám jako cenzura a praktikoval ho již Foltýnův kolega, shodou okolností také voják z povolání, císař Napoleon. Ten vytvořil instituci nazvanou »Úřad pro veřejné mínění«. Jeho úkolem bylo cenzurovat noviny, knihy, divadelní hry a umělecká díla, která nebyla v souladu se zájmy císařství.
Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek plně podpořil Otakara Foltýna. Také on se domnívá, že názory se mohou lišit, fakta jsou však pouze jedna a ten, kdo by přicházel s jinými skutečnostmi, je náš nepřítel. K tomu dodal: »Respektujme různé pohledy, ale neignorujme ověřitelnou pravdu. Jen tak můžeme dělat informovaná rozhodnutí.«
Oba pánové vystudovali vysokou školu, patrně však nedávali pozor, když se probírala kognitivní psychologie, gnozeologie a příbuzné disciplíny. Přece už novokantovci v polovině 19. století a v jejich stopách přední německý sociolog Max Weber ve sporu o metodologii zdůrazňovali, že faktů je nekonečně mnoho, a právě jejich výběr určuje, jak budeme věci interpretovat, hodnotit, jaký názor si na ně vytvoříme. Abychom nemluvili příliš abstraktně, uveďme konkrétní příklad. Je snadno ověřitelným faktem, že v ranních hodinách 24. února 2022 Rusko zahájilo takzvanou »speciální vojenskou operaci« na Ukrajině. Právě tak je snadno ověřitelným faktem, že německá kancléřka Angela Merkelová uvedla dne 7. prosince 2022 v rozhovoru pro týdeník Zeit, že Minské dohody byly podepsány nikoliv proto, aby byly dodržovány, ale proto, aby Ukrajina dostala čas na vyzbrojení pro budoucí konflikt s Ruskem.
Jestliže by lidé neměli právo znát fakta včetně těch nepohodlných, jejich právo vytvořit si vlastní názor by bylo jen iluzorní. Ten, kdo vybírá fakta, předurčuje do značné míry názory a kontroluje veřejné mínění. Lidé, kteří nemají právo na určitá fakta, jsou snadno manipulovatelní. Věděl to císař Napoleon a jistě to vědí i jeho pokračovatelé, kteří velí nejrůznějším úřadům pro veřejné mínění.
Jan Keller
Diskuze je uzavřena.