O letošní volby do Evropského parlamentu (EP) se zajímá více Evropanů, než tomu bylo před hlasováním v roce 2019. Ukázal to nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zároveň posledním před volbami na začátku června. O volby se zajímá i o 22 procent více Čechů, než tomu bylo před pěti lety. Stále je to ale jen 38 procent dotazovaných, zatímco 62 procent českých respondentů hlasování nezajímá.
Česká republika je rovněž zemí, ve které si nejmenší počet lidí z celé sedmadvacítky myslí, že by EP měl hrát důležitější roli. Zatímco v celé EU se to domnívá 56 procent dotazovaných, v Česku si to myslí jen 32 procent respondentů. Naopak 52 procent Čechů si myslí, že by měl hrát méně důležitou roli.
Průzkum byl proveden ve 27 členských státech EU od začátku února do začátku března letošního roku. Celkem se ho účastnilo přes 26 000 lidí, z Česka bylo 1011 dotazovaných.
Na dotaz, zda se o červnové volby zajímají, odpovědělo kladně 60 procent dotazovaných v celé EU. Je to o 11 procent více, než uvedlo při obdobném průzkumu před hlasováním před pěti lety. Čtyřicet procent nyní odpovědělo, že se o volby nezajímá. V roce 2019 to bylo o deset procent více.
Na dotaz, jak je pravděpodobné, že by šli volit, kdyby se hlasování konalo příští týden, odpovědělo 58 procent respondentů v Česku, že »pravděpodobně«. Za »nepravděpodobnou« tuto možnost označilo 24 procent dotázaných, zbytek si nevybral ani jednu z variant. V celé EU by přitom »pravděpodobně« šlo volit 71 procent dotazovaných. Mluvčí EP Jaume Duch k tomu poznamenal, že výsledné údaje o skutečné volební účasti bývají následně nižší. Europarlament nicméně letos očekává, že k volbám přijde více voličů než před pěti lety.
Předchozí volby do EP se konaly v roce 2019 a volební účast v Česku byla tehdy téměř nejnižší v rámci EU – hlasovalo jen 28,72 procenta voličů. V celé EU byla volební účast 50,66 procenta.
Průzkum Eurobarometru ukázal, že se liší i témata, která voliče před hlasováním zajímají. Podle Evropanů by EP měl během předvolební kampaně řešit přednostně zejména boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (33 procent) či veřejné zdraví (32 procent). V Česku dotazovaní nejvíce zmiňovali obranu a bezpečnost EU (46 procent) či nezávislost EU v oblasti průmyslu a energetiky (40 procent).
»Evropané si přejí, abychom zaměřili svou kampaň na boj proti chudobě, posílení systému veřejného zdravotnictví a rovněž na bezpečnost a obranu,« okomentovala výsledky průzkumu předsedkyně EP Roberta Metsolaová. Ocenila rovněž, že většina respondentů se vyslovila pro to, aby EP hrál větší roli.
(čtk)