Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval na konci března na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích 288 623 uchazečů o zaměstnání. Podíl takzvaných dosažitelných uchazečů k obyvatelstvu stejného věku (uváděno i jako míra nezaměstnanosti) klesl z únorových čtyř procent na 3,9 %. Počet nabízených pracovních příležitostí sice meziměsíčně mírně vzrostl, ale meziročně klesl o téměř 16 tisíc a již čtvrtý měsíc za sebou byl nižší než počet registrovaných uchazečů o zaměstnání.
»V březnu 2024 se z hlediska podílu nezaměstnaných osob již výrazně projevil začátek sezónních prací. Tento každoroční trend byl v tomto roce dále posílen neobvykle teplým březnovým počasím,« uvedl ÚP ČR s tím, že významným faktorem poklesu nezaměstnanosti byl návrat k živnostem přerušeným na období zimy«. »Tyto odchody mohou v jednotlivých okresech představovat i celou pětinu všech ukončených evidencí«, dodal.
»Máme sice nejnižší nezaměstnanost v EU, stagnuje ale počet evidovaných volných míst, který zůstal už čtvrtý měsíc po sobě prakticky stejný a který je stále nižší než počet uchazečů o zaměstnání v naší evidenci,« doplnil generální ředitel ÚP ČR Daniel Krištof.
Proti loňsku je počet lidé bez práce stále vyšší
Meziročně byl počet evidovaných nezaměstnaných v březnu vyšší o 15 145 osob. Oproti konci předchozího měsíce se pak snížil o 7484 osob. Navíc bylo bez nástupu do zaměstnání vyřazeno z evidence 4041 uchazečů z důvodu neplnění součinnosti s ÚP ČR a dalších 5123 z ní odešlo na vlastní žádost. Značná část těchto vyřazených uchazečů stejně jako každý měsíc posílila prací »na černo« takzvanou šedou ekonomiku.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v březnu 92 567 uchazeče o zaměstnání, tj. 32,1 % všech uchazečů vedených v evidenci (únor 2024 – 33,7 %, březen 2023 – 30,7 %).
Dál roste dlouhodobá nezaměstnanost
ÚP ČR ve své zprávě také uvádí, že za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v jeho evidenci. Meziročně klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 0,5 procentního bodu na 32 % (92 397 osob). Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 1,9 bodu na 29,6 %, (85 491 osob). Průměrná délka evidence ve srovnání s únorem vzrostla o 17 dnů na 475.
Setrvale je nejhorší situace na severu
Podíl tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let (ÚP ČR jich uvádí 265 136) k obyvatelstvu stejného věku klesl na 3,9 % (únor 2024 – 4 %, březen 2023 – 3,7 %).
Nejvyšší byl tento podíl v okresech Karviná (8,2 %), Most (7,7 %), Bruntál (7,4 %), Chomutov (7 %), Jeseník (6,2 %), Louny a Děčín (shodně 6,1 %), Ústí nad Labem (6 %)
Nejnižší pak v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,6 %), Pelhřimov a Benešov (oba 2,1 %), Rychnov nad Kněžnou a Plzeň-jih (shodně 2,2 %), Jičín (2,3 %) a Zlín (2,5 %).
Volných pracovních míst evidoval ÚP ČR ke konci března 268 660. Bylo to o 81 více než v předchozím měsíci, avšak o 15 865 méně než v březnu minulého roku.
V té souvislosti je ovšem potřeba opět připomenout zjištění, k nimž před časem došel Český statistický úřad, že totiž počet volných pracovních míst hlášených na úřadech práce je poněkud nadsazený. Řada z nich je jen na papíře, ve skutečnosti jsou již obsazené nebo zrušené či záměrně dočasně neobsazené.
Na jedno volné pracovní místo, evidované na úřadech práce, připadlo v březnu v průměru 1,1 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Karviná (10,5), Bruntál (7,5), Hodonín (5,9), Děčín (5,5), Jeseník (5,3), Blansko (4,5), Most (4,4), Opava (4,1).
»Na přibližně 73 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 67,1 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře nebo uklízeče,« uvádí ÚP ČR s tím, že nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (80 544 míst) a ve Středočeském kraji (54 617 míst).
Kolik u nás pracuje/nepracuje Ukrajinců
Podle ÚP ČR získalo u nás od vypuknutí konfliktu do konce března práci celkem 397 915 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou. Téměř 68 % z nich (269 515) jsou ženy, což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti a dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu. Některé se už navíc vrátily zpět domů nebo ze zaměstnání odešly.
Ke konci března pracovalo na území ČR 124 324 osob z Ukrajiny. Nejvíce ve Středočeském kraji (22 139 osob), Plzeňském kraji (17 229 osob) a v Praze (15 122 osob). Nejčastěji pak jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení.
V evidenci ÚP ČR bylo ke konci března celkem 16 044 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou (únor 15 648 osob), kteří si podali žádosti o zaevidování jako zájemci (1792 osob; únor 1628 osob) nebo uchazeči o zaměstnání (14 252 osob; únor 14 020 osob). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny v březnu tvořili 4,9 % (v únoru 4,7 %).
Od vypuknutí krize na Ukrajině se do konce března zaevidovalo na ÚP ČR celkem 53 475 cizinců s dočasnou ochranou (v únoru 52 055).
Ivan Cinka