Rakovina slinivky břišní neboli pankreatu je mezi nádorovými onemocněními třetí nejčastější příčinou úmrtí. Ročně ji lékaři diagnostikují v Česku 2400 osobám a téměř 2200 pacientů na ni umírá. Počet případů navíc podle expertů setrvale roste a do roku 2050 předpokládají jejich zdvojnásobení. Jde o jeden z nejzákeřnějších nádorů vůbec, a proto se jej lékaři snaží zachytit v co nejranějším stadiu.
Rakovina slinivky břišní zpočátku nepůsobí žádné potíže, a lékaři ji tak v naprosté většině odhalí až v pokročilém stadiu. To se již projevuje hubnutím, nechutenstvím, bolestmi břicha a zad nebo žloutnutím kůže. »V této fázi již prognóza léčby pacienta není příznivá, průměrné přežití se pohybuje kolem osmi měsíců. Proto je naprosto klíčové nádory pankreatu odhalit v rané fázi, kdy je ještě možné jejich chirurgické odstranění a další onkologická léčba, čímž se šance na pětileté přežití zvedá na 12 procent,« řekl přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc Ondřej Urban.
Také proto na konci loňského roku odstartoval program vyhledávání časných forem rakoviny slinivky břišní založený na vyšetřování osob s vysokým rizikem vzniku rakoviny. »Zaměřujeme se na pacienty, u kterých lze nemoc předvídat a riziko výskytu je u nich vysoké. Těch je asi 10 % a jsou to především lidé, u nichž se rakovina vyskytuje v rodině nebo jsou nositeli rizikové genetické mutace,« vysvětlil Urban. Na jaře se podle něj plánuje také spuštění registru těchto pacientů, díky němuž bude možné lépe vyhodnocovat data a sledovat úspěšnost programu.
U výběru rizikových případů pak spoléhají na úzkou spolupráci s onkology, genetiky a chirurgy, ale také s praktickými lékaři, kteří pacienty odesílají na vyšetření do tzv. center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii. Těch je nyní v Česku již devatenáct, do budoucna by se však měl jejich počet zvýšit nad třicet.
Problém je potřeba intenzivně řešit
Po zařazení do programu procházejí rizikové osoby kromě krevních testů také vyšetřením magnetickou rezonancí a speciálním ultrazvukovým vyšetřením pomocí endoskopu. »Skončila doba pasivního přihlížení, problém je potřeba intenzivně řešit, i když si všichni uvědomujeme, jak to je obtížné,« uvedlpředseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové Ilja Tachecí.
V současné době jediná skutečně efektivní léčba rakoviny slinivky břišní spočívá v chirurgickém odstranění nádoru. Odstranitelné nádory se však diagnostikují pouze v 10–15 % případů. »Primárně tyto pacienty operujeme, pouze pokud jsou v celkově dobrém stavu, tedy bez výrazného úbytku na váze, a pokud se hladina nádorových markerů nepohybuje ve vysokých hodnotách, což varuje před možnými mikrometastázami, které nelze odhalit na zobrazovacích metodách. Nádory slinivky s metastázami jsou léčeny systémovou chemoterapií. Bohužel takových pacientů je velká většina, okolo 50–60 %. U zbývajících zhruba 25 % případů jsou nádory lokálně pokročilé, ale bez metastáz. Často jsou ve významném kontaktu s okolními důležitými cévními strukturami nebo do nich prorůstají. Část pacientů může podstoupit resekci slinivky jen za cenu náhrady cév nebo až po eventuálním zmenšení lokálně pokročilých nádorů onkologickou systémovou léčbou,« uvedl předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP Zdeněk Kala. Přibližně 60 % nádorů slinivky je podle něj v době diagnózy již natolik pokročilých, že není možné je operovat a lékaři nasazují chemoterapii.
(jad)