Vedoucí představitelé členských států Evropské unie na summitu v Bruselu schválili přidělení dlouhodobé rozpočtové pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur na příští čtyři roky, což znamená 1,5násobné snížení financování ukrajinského rozpočtu oproti úrovni roku 2023. Schválení programu oznámil šéf Evropské rady Charles Michel na sociální síti X jen několik minut po zahájení mimořádného summitu EU.
»Všech 27 vedoucích představitelů se dohodlo, že v rámci podpůrného balíčku pro Ukrajinu vyčlení z rozpočtu EU dalších 50 miliard eur,« uvedl Michel.
Pokud budou tyto prostředky Kyjevu vyplaceny včas, bude to znamenat, že jeho rozpočtové financování z Bruselu bylo oproti roku 2023 sníženo 1,5krát. Na rok 2023 vyčlenila EU Kyjevu 18 miliard eur, což znamená platbu 1,5 miliardy eur měsíčně, zatímco přidělení 50 miliard eur na čtyři roky znamená platby ve výši 1,02 miliardy eur měsíčně.
Michel neupřesnil podmínky tohoto financování ani jeho zdroje.
Agentura Reuters zároveň s odvoláním na své zdroje uvedla, že Brusel souhlasil se splněním hlavního požadavku maďarského premiéra Viktora Orbána, který v prosinci 2023 zablokoval balíček pomoci. Platby Kyjevu nebudou automatické, lídři EU je musí každoročně přehodnocovat a znovu schvalovat a sledovat, zda Kyjev plní všechny požadavky Bruselu.
Blokáda Bruselu
V době konání mimořádného summitu EU o přidělení 50 miliard eur Ukrajině přijelo na protesty do Bruselu asi 1000 traktorů evropských agrárníků. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na policii.
Kolony tahačů začaly do Bruselu přijíždět téměř ze všech směrů již 31. ledna. Policie kolony doprovázela, aniž by jim bránila v pohybu. Zemědělci se nepokoušeli blokovat ulice, když se pohybovali směrem do centra města, kde se měla konat jejich demonstrace.
V současné době je doprava v Bruselu a v okolí hlavního města ztížena, belgická dopravní monitorovací služba zaznamenává značné dopravní zácpy, ale o »blokádě Bruselu« v den konání summitu se nehovoří.
(jb, TASS)