Bývalý maďarský premiér Viktor Orbán ve svém tradičním projevu v rumunském městě Băile Tuşnad citoval v ruštině z románu Nikolaje Černyševského »Co dělat?«. Bývalý šéf maďarské vlády vzpomínal na klasickou ruskou literaturu a zároveň přemýšlel, jak vytvořit podmínky, aby se občané jeho země cítili v Rumunsku jako doma. Podle Orbána se klíčová rozhodnutí formující životy Maďarů v současnosti určují mimo zemi – v Bruselu, Kalifornii nebo Polsku.
Maďarský politik také kritizoval voliče strany Tisza, která volby vyhrála. »Většina voličů Tiszy je stále ve stavu ekonomické euforie a myslí si, že se věci ještě zlepší. Že budou pracovat méně a vydělávat více. Myslí si, že vidí realitu, ale ve skutečnosti sledují film. Myslí si, že je to dokument, ale je to fantazie,« prohlásil bývalý maďarský premiér.
Přemýšlet o národu znamená dívat se na osud maďarského lidu v širším kontextu, a nikoli na názory a zájmy Maďarů žijících v hranicích vytyčených proti naší vůli – prohlásil Orbán v pořadu »Dobré ráno, Maďarsko!« veřejnoprávního vysílání Rádia Kossuth. Podle Orbána to připomíná letní universita v Tusványosu, největší politické setkání se světem Maďarů mimo Maďarsko, které představuje velký úspěch a je »stále méně zpochybňováno«.
»V Maďarsku dnes panuje politický konsenzus a ústavní ustanovení, že maďarská vláda nese odpovědnost i za Maďary žijící za hranicemi,« zdůraznil Orbán. Jedním z historických úspěchů maďarské vlády bylo zavedení dvojího občanství a zahájení programů hospodářského rozvoje.
Ve veřejnoprávním mediálním studiu zřízeném v Băile Tuşnad Orbán prohlásil, že hranice maďarského státu a národa se neshodují, »ztratili jsme území, věci nám byly odebrány, proto třetina maďarského obyvatelstva zůstala za hranicemi«.
Maďarský národ v evropském kontextu
»Když jste Maďar a přemýšlíte o budoucnosti, když přemýšlíte o sobě, pak byste neměli myslet jen na Maďary v Maďarsku, ale měli byste do svých myšlenek zahrnout i Maďary, kteří žijí za hranicemi, tomu se říká myšlení v národě,« řekl.
»Pak tu máme vzdělávací a kulturní instituce: v Karpatské kotlině se 230 tisíc mladých lidí učí současně v maďarštině; postavili a zrekonstruovali jsme stovky mateřských škol a jeslí, pro nás je důležité, aby se maďarské děti, které se narodí, mohly vzdělávat v maďarsky vyučovaných institucích a učit se a chápat svět v maďarštině,« uvedl.
Premiér mezi »praktickými důsledky« uvažování v zemi zmínil výstavbu dálnic k hranicím, protože ty také vytvářejí spojení s maďarskými komunitami, které tam žijí. Poukázal na to, že v současné době existují dvě taková spojení se Transylvánií, ale brzy bude dokončeno i to směrem na Satu Mare, a poté se Békéšská župa »otevře« i směrem na Salontu.
Orbán zdůraznil: myšlení v národě je přítomno téměř ve všech oblastech, v politice, dopravě, kultuře, fiskální politice, občanství, vzdělávací politice, a aby bylo úspěšné, je dobré, když jsou bilaterální vztahy se zeměmi, kde žijí maďarské menšiny, dobré.
Orbán poděkoval rumunskému expremiérovi Marcelovi Ciolacuovi za jejich nedávná setkání v Bukurešti a za zajištění bezproblémového průběhu Letní univerzity v Băile Tuşnad, oznámil v sobotu maďarské tiskové agentuře MTI Bertalan Havasi, vedoucí tiskové kanceláře dlouholetého předsedy maďarské vlády.
Ohledně setkání Ciolacuem v Bukurešti, před příjezdem do Băile Tuşnad, Orbán prohlásil, že »vycházíme z dobré pozice, vzhledem k tomu, že maďarská diplomacie v loňském roce učinila fantastické gesto, když zrušila fyzickou hranici mezi Maďarskem a Rumunskem«, což je společný úspěch, protože během maďarského předsednictví Evropské unie bylo Rumunsko přijato do schengenského prostoru.
»Vzhledem k historickým předchůdcům a vztahům mezi oběma zeměmi Rumuni pravděpodobně nejméně očekávali, že jim v tomto ohledu pomůžeme, ale stal se pravý opak, byli jsme to my, kdo v dobré spolupráci s nimi tento problém úspěšně vyřešil,« prohlásil.
Ioannis Sideropulos