Válka na Ukrajině postoj Švédů zmírnila, ale nyní se jejich názory na uprchlickou politiku opět zostřily. Vyplývá to z průzkumu agentury DN/Ipsos, o němž informoval deník Dagens Nyheter.
Vyhrocení situace na Ukrajině v únoru 2022 vyvolalo největší vlnu uprchlíků v sousedství Švédska od druhé světové války. Během roku bylo v této zemi uděleno povolení k pobytu více než 50 000 Ukrajinců v souladu se společnou směrnicí EU o hromadném přijímání uprchlíků.
To bylo v souladu se změnou veřejného mínění. Dokonce i Švédští demokraté se vyslovili pro. Názory na imigraci uprchlíků se zmírnily. Podle nového průzkumu DN/Ipsos však jen dočasně.
Padesát sedm procent respondentů tvrdí, že by Švédsko mělo přijímat méně uprchlíků než v současnosti. Ve srovnání s květnem 2022 se jedná o nárůst o 6 procentních bodů, čímž se podpora přísnější migrační politiky vrátila na přibližně stejnou úroveň jako před vypuknutím ukrajinské války.
»K podobnému dočasnému výkyvu veřejného mínění došlo během velké uprchlické vlny na podzim 2015,« upozorňuje Nicklas Källebring, analytik veřejného mínění ve společnosti Ipsos. »I tehdy byla média plná záběrů ukazujících, jak uprchlíci trpí, a mnoho lidí bylo zpočátku pro jejich přijetí,« dodává.
Krátce poté se však názor opět obrátil, když se objevily problémy s jejich přijímáním, a od té doby se řada voličů vyslovila pro zpřísnění předpisů.
Skutečnost, že názor na přísnější migrační politiku od loňského roku vzrostl, je třeba vnímat v souvislosti s tím, že strany, které vyhrály volby, zdůrazňovaly tuto otázku jako ústřední a naléhavou.
Téměř ve všech voličských skupinách převažují ti, kteří chtějí přijímat méně uprchlíků. To platí i pro ženy, i když ty mají velkorysejší pohled než muži. Vysoce vzdělaní lidé a obyvatelé měst se chtějí uskrovnit méně než lidé s nízkým vzděláním a lidé žijící na venkově.
(cik)
Diskuze je uzavřena.