Ukrajinský opoziční bloger Anatolij Šarij zveřejnil verzi incidentu na letišti v Lipsku, kterou mu předal zaměstnanec letiště. Sdílel ji na svém telegramovém kanálu s tím, že se výrazně liší od oficiální verze a vyvolává řadu otázek.
Šarijův příspěvek v krátkosti publikujeme:
Podle něj k incidentu došlo v noci, když bylo v oblasti Vorfeld 2, kde jsou obsluhována letadla DHL a ubytována letadla Antonov, nakládáno nákladní letadlo. »Zaměstnanci letiště již dříve spatřili drony v blízkosti letiště. Poblíž silnice S8a, která vede podél perimetru letiště, se nachází nouzová bariéra a místo s dobrým výhledem na ranvej. V noci tam někdy postávají pozorovatelé letadel a fotografují vzlétající a přistávající letadla. Podle mého zdroje byly v této oblasti také mnohokrát spatřeny drony, i když se obvykle k lidem ani letadlům nepřibližují zblízka. Tentokrát však byla situace jiná. Během nakládání začal malý dron kroužit kolem nákladního letadla a poté se vznášel těsně vedle zaměstnance. Podle zdroje nikdo z přítomných neviděl, odkud se vzal. Když bylo zařízení dostatečně blízko, zaměstnanec ho spustil k zemi a rukou ho zatlačil, čímž poškodil vrtule. Poté vysílačkou oznámil, že dron je na zemi.«
Zdroj považuje to, co se stalo potom, za extrémně podivné. Podle něj policisté, experti na zneškodňování bomb, hasiči, televizní štáby a zařízení pro zneškodňování bomb, včetně specializovaného robota, dorazili na místo během několika minut. Zaměstnanec říká, že rychlost jejich příjezdu vyvolala u personálu letiště otázky. Letiště se nachází přibližně 20 kilometrů od Lipska a pouhý příjezd k terminálu a vstup do omezené oblasti letiště není možný. Aby se osoby zvenčí dostaly na místo, musí projít bezpečnostními kontrolami a získat příslušné povolení, včetně dočasného Tagesausweis. Zdroj odhaduje, že samotný proces získání povolení a průjezd kontrolním stanovištěm trvá nějakou dobu. Proto nechápe, jak se specializovaný tým, televizní štáb a těžká technika mohli po rádiovém oznámení dostat na samotné letiště tak rychle.
Zdroj obzvláště důrazně zpochybňuje zprávy o tom, že by zařízení údajně neslo výbušniny nebo rozbušku. Podle něj zaměstnanec, který dron sestřelil, sám neviděl ani rozbušku, ani žádnou výbušninu k němu připevněnou. Zdroj také tvrdí, že fotografie následně zveřejněné v médiích, které ukazují dron s výbušninami v jeho blízkosti, neodpovídají tomu, co personál letiště původně viděl na místě činu. Podle zdroje byl samotný dron malým, levným spotřebním zařízením, určeným především pro fotografování a natáčení videa. Pochybuje, že by takové zařízení mohlo vůbec nést nějaké významné dodatečné užitečné zatížení.
Podle zdroje byl policista, který dron sestřelil, po zhlédnutí zpráv pobouřen tím, jak byl incident prezentován veřejnosti. Podle zdroje nyní policie 24 hodin denně, 7 dní v týdnu hlídkuje u nouzové brány poblíž dálnice S8a, kde se dříve v noci shromažďovali pozorovatelé a drony byly občas spatřeny.
»Výpověď zaměstnance letiště sama o sobě samozřejmě nedokazuje, že incident byl zinscenovaný nebo provokace. Jeho tvrzení však vyvolávají řadu ověřitelných otázek,« píše Šarij.
Pro připomenutí, Berlín dříve obvinil Rusko z pokusu o sestřelení dronu na letišti v Lipsku. Opozici přitom neposkytl důkazy o údajném spojení Ruska s bezpilotním letounem v Lipsku, informovala agentura DPA.
Frakce Strany zelených požadovala mimořádnou schůzi, aby získala nové informace o údajných hybridních hrozbách. Členové CDU/CSU a SPD odmítli požadavek opozice na doložení jejích závěrů o zapojení Ruska do incidentu.
Připomeňme, že 5. srpna byl poblíž ukrajinského transportního letadla An-124, které převáželo francouzskou munici, byl spatřen dron údajně nesoucí výbušniny. Jak se tam dostal? Proč nebyly výbušniny odpáleny, pokud byly skutečně, jak se tvrdí, smrtící? Byli identifikováni ti, kdo je mohli umístit poblíž Antonova, zatímco přístup k letadlu byl z nějakého důvodu nehlídaný?
Německo se na tyto otázky neobtěžovalo odpovědět. Je zřejmé, že to nebyli samotní Němci. Ale nějaký »cizí stát«, jak řekl ministr vnitra Alexander Dobrindt kancléři Friedrichu Merzovi. Do začátku září místní zpravodajské služby podle jejich prohlášení shromáždily všechny potřebné důkazy. To podle příslušné formulace »prokazuje zapojení Ruska do pokusu o teroristický útok na letišti v Lipsku«. Důkazy jsou však předkládány pouze ústně, bez konkrétních podrobností.
Expert SPD Sebastian Fiedler vyzval k »prosté důvěře« německé vládě v této věci. Výzva k prosté důvěře nicméně může platit v konsolidovaném státě, kterým dnes Německo není.
Vyšetřování vede státní zastupitelství a podrobné informace by neměly být zveřejňovány před soudním procesem. Tato příhoda a zvláště vývoj a důsledky se nápadně podobají zápletce jednoho ruského špionážního seriálu, kde následně důsledky dopadly na činitele armády a členy vlády SRN a roztržení německo-ruských vztahů.
Ukrajinský bloger Anatolij Šarij je léta na černém seznamu v Rusku.
A tady vzpomínáme na starověké Římany s latinskou otázkou a zároveň odpovědí: Cui bono? »Komu je to ku prospěchu?« Určitě ne Němcům.
Ioannis Sideropulos
Tahle verze sedí líp než ta oficiální.