Pokud jste po volbách do Evropského parlamentu očekávali měsíce soubojů, napínavých politických akcí bruselských mocipánů, kteří se budou přetahovat, aby si zajistili nejvyšší posty v EU, možná budete zklamáni, napsal server POLITICO.
»Zdá se, že se nezvykle brzy rýsuje shoda ohledně preferovaných jmen, která by měla usednout za nejvyšší stůl EU: O pozici předsedy Evropské komise by se měla podruhé ucházet Němka Ursula von der Leyenová, předsedou Evropské rady Portugalec by se měl stát António Costa, šéfkou Evropského parlamentu Malťanka Roberta Metsolová a šéfkou zahraniční politiky Estonka Kaja Kallasová,« napsal server.
Ačkoli nic není pevně dáno, obrysy dohody se očekávají do neformální večeře, která se má konat 17. června, sdělilo serveru POLITICO osm evropských úředníků a diplomatů. »Zaklepejte to do dřeva, ale tentokrát by věci mohly jít relativně rychle,« řekl jeden z představitelů EU, ačkoli varovali, že formální dohoda pravděpodobně nepřijde dříve, než se lídři znovu sejdou 27. a 28. června.
Důvodem optimismu ohledně časového rámce je částečně i Emmanuel Macron. Ve dnech, kdy Macron, jeden z hlavních zprostředkovatelů diskuse o nejvyšších pracovních místech – a jeho liberálové – utrpěl v eurovolbách drtivou porážku od krajní pravice, se jeho vyjednávací síla v Bruselu vyčerpala. Jeho pozornost se nyní soustředí spíše na předčasné volby, které ve Francii vyhlásil, než na posty v Bruselu.
V kombinaci se situací na Ukrajině a možným návratem bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu po listopadových US si Evropa nemůže dovolit vnitřní handrkování obětované stabilitě, uvedli evropští úředníci a diplomaté.
Rychlé diplomatické sladění kolem velké čtyřky je v ostrém kontrastu s očekáváním před evropskými volbami, kdy se v Bruselu šuškalo, že Macron zvažuje alternativy k von der Leyenové na pozici šéfky unijní exekutivy.
Rychlost shody dokonce v některých diplomatech vyvolala obavy, že se musí blížit nějaký zvrat. »Čím více optimismu slyším, tím jsem nervóznější,« řekl jeden z diplomatů EU.
Evropská lidová strana, která zůstává po evropských volbách největší politickou silou, chce von der Leyenové zaručit druhý pětiletý mandát. Vzhledem k tomu, že Macron se soustředí na vlastní vnitropolitické zmatky, je téměř jisté, že ji lídři kontinentu prosadí.
»Lídři ji nemohou obejít, ani ti, kteří by chtěli,« řekl jiný představitel EU. »Je to jejich hlavní kandidátka, jsou největší stranou.«
Socialisté, druhá největší skupina v Evropském parlamentu a klíčová součást současné centristické koalice, usilují o vedení Evropské rady, která zastupuje 27 členských zemí EU.
Costa je jasným favoritem v souboji o místo po současném předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Začátkem tohoto týdne prohlásil současný portugalský středopravicový premiér Luís Montenegro, že Lisabon podpoří Costu v jeho kandidatuře.
Loni v listopadu přitom Costa odstoupil z funkce premiéra poté, co ho prokuratura označila za oficiálního podezřelého v rozsáhlém vyšetřování obchodování s vlivem. Portugalští prokurátoři tehdy nesdělili, z jakého trestného činu je podezřelý. O osm měsíců později zůstává případ zapečetěn a záhada přetrvává, připomíná server.
Řada evropských metropolí přitom již nepovažuje právní kauzu proti Costovi za překážku pro jeho přesun do Bruselu. S von der Leyenovou má dobré pracovní vztahy a evropští představitelé ho mají obecně v oblibě.
Nejistějším postem je v tuto chvíli šéf zahraniční politiky, uvedli čtyři úředníci. Po tomto postu pokukuje estonská premiérka Kallasová, která by jako východoevropská liberálka a národní vůdkyně byla pro liberály téměř ideální volbou při výběru nástupce Josepa Borrella.
V období před evropskými volbami byly mnohé země EU skeptické k jejím silným protikremelským postojům. Někteří západní představitelé se obávali, že by se Kallasová mohla zaměřit výhradně na Rusko a nevěnovat dostatečnou pozornost jiným regionům, zejména Blízkému východu a Africe. Tento odpor však mezitím utichl, protože Kallasová by do současné skládačky postů dokonale zapadla, a to jak geograficky, tak politicky i diplomaticky.
Nejjednodušší ze čtyř nominací bude předání dalšího dvouapůlletého mandátu současné předsedkyni Evropského parlamentu Metsolové, která je součástí EPP. Konečné slovo při tomto rozhodování má však samotný Parlament, nikoli vedoucí představitelé EU.
I kdyby ale Evropská rada dosáhla rychlé dohody o skládačce nejvyšších postů, stále je tu překážka v podobě Evropského parlamentu, který by mohl o druhém pětiletém funkčním období von der Leyenové hlasovat již 18. července.
Předsedkyně německé Komise potřebuje ke schválení druhého pětiletého funkčního období 361 poslanců Evropského parlamentu. Její současná koalice sice získala 400 křesel, ale straničtí představitelé varují, že nejméně 10 procent z nich by nemuselo hlasovat pro současnou prezidentku, což by ji mohlo připravit o většinu, upozornil server.
(cik)