Kamiony s elektrickým nebo vodíkovým pohonem začnou brzy vytlačovat klasické nákladní vozy z trhu. Zatímco v roce 2025 bude jejich podíl na nejrozvinutějších trzích tvořit zhruba pět procent, v roce 2030 už by to mělo být 30 procent a v roce 2035 až 80 procent. Vyplývá to z aktuální studie poradenské firmy PwC.
Rychlý rozvoj elektrických a vodíkových nákladních aut je podmíněn vybudováním dostatečné infrastrukturní sítě. Už v nejbližších dvou letech by v Evropě měla vzniknout síť pilotních 30 dobíjecích stanic, nicméně do roku 2035 je nutné jich mít alespoň 2000. To bude zahrnovat kombinaci rychlonabíječek na dálnicích i pomalejších celonočních nabíječek v depech či na parkovištích, stejně tak i plnících stanic na vodík.
V Česku podle experta PwC na automobilový průmysl Pavla Štefka elektromobilita stále pokulhává, a to platí i pro kamiony s alternativním pohonem. »Chybí nám dostatečná infrastruktura i významnější pobídky ze strany státu. Proto na českých silnicích v blízké době budou jezdit maximálně desítky elektrických kamionů s českou registrační značkou,« uvedl.
Finanční motivace pro snižování emisí
Podobně jako výrobci osobních aut, i producenti nákladních aut jsou v Evropské unii pod tlakem regulátorů. Už do roku 2030 musejí snížit emise svých vozů alespoň o 30 procent, ale uvažuje se i o výrazném zpřísnění tohoto limitu až na 60 procent. »Proto i v nákladní dopravě bude stále větší roli hrát elektromobilita a vodíkový pohon. Ruku v ruce s regulačními nařízeními bude také přicházet i finanční motivace, například v podobě výrazně nižšího mýtného. To má pro nízkoemisní kamiony v Evropě být o 50 procent nižší, což bude představovat roční úsporu až 25 000 eur na jeden vůz,« dodal Štefek.
PwC očekává, že na nejvyspělejších trzích, kam patří severní Amerika, Čína a Evropská unie zájem o elektrické nebo vodíkové kamiony rychle poroste. V roce 2030 by se tak mělo vyrobit 900 000 tahačů s alternativním pohonem, z toho půl milionu v Číně a po 200 000 v Evropě a severní Americe. V roce 2035 by jich mělo být už 2,25 milionu. V současnosti se přitom vyrobí jen několik desítek tisíc elektrických kamionů ročně, drtivá většina v Číně, primárně určených k pilotnímu provozu.
Stinné stránky alternativních pohonů
Podle PwC by v roce 2030 měly být k dispozici elektrické kamiony s dojezdem až 700 km nebo vodíkové náklaďáky s dojezdem až 900 km. »To je pořád výrazně méně než současný několikatisícový dojezd stávajících dieselových kamionů. Nevýhodou elektrických kamionů bude i jejich výrazně vyšší hmotnost. Na druhou stranu alternativní pohony nabídnou dopravcům zhruba o čtvrtinu až třetinu nižší provozní náklady,« vysvětluje Pavel Štefek.
V souvislosti s růstem počtu elektrických kamionů výrazně vzroste i potřeba elektrické energie. Zatímco v současnosti je potřeba kapacity baterií pro elektrické kamiony v Evropě prakticky nulová, v roce 2030 může dosáhnout 63 GWh a v roce 2035 až 173 GWh, celosvětově pak přes 800 GWh. »Pokud vezmeme uvažovanou výstavbu gigafactory v České republice, tak pro tuto spotřebu by jich bylo zapotřebí celosvětově minimálně 20,« uzavřel Štefek. Vodíkové a bateriové tahače již připravuje řada velkých výrobců, například automobilky Mercedes-Benz, Volvo nebo DAF, Tesla chce svůj tahač Semi zprovoznit ještě letos.
(jb, čtk)