Kromě souhlasu s přijímáním ukrajinských dětí do polských škol se úpadek přízně vůči Ukrajincům rozšířil do všech oblastí života – dokonce i na azyl, uvedl na základě výsledků průzkumu server Rzeczpospolita.
Dva roky po vyhrocení situace na Ukrajině a příchodu milionů Ukrajinců do Polska se pozitivní postoj Poláků k pomoci Ukrajincům rozplývá. Pokles příznivého postoje se rozšířil i na migranty, vyplývá z nejnovější studie »Vnímání uprchlíků z Ukrajiny, migrantů a opatření polského a ukrajinského státu veřejností«, kterou vedl Robert Staniszewski z Varšavské univerzity a Hospodářské a humanitní akademie ve Varšavě.
Podle průzkumu provedeného pro OKO.press a TOK FM je většina Poláků, bez ohledu na to, kterou politickou stranu podporují, pro další podporu Ukrajiny. Oproti předchozímu průzkumu však roste podíl těch, kteří podporují mírovou dohodu, při níž by se Ukrajina vzdala části svého území.
Jedná se o osmé vydání tohoto průzkumu, který se provádí od roku 2022. Podle aktuálního průzkumu nastal výrazný pokles ve všech otázkách s výjimkou školní docházky dětí z Ukrajiny, která je trvale vysoká. Možnost chodit do školy podporuje 82 procent respondentů, vysvětluje Staniszewski. Poláci však nesouhlasí s ukrajinskými základními učebními osnovami – výuku dějepisu nebo ukrajinského jazyka vyhlásila polská vláda od nového roku, aby podpořila všechny ukrajinské děti chodit do školy v Polsku. Na otázku »Jaké základní osnovy by se měly učit děti ukrajinských uprchlíků zapsané do polských škol?« si polovina myslí, že polské, zatímco 40 procent je pro nové – založené na dohodách mezi Polskem a Ukrajinou.
Analýza odpovědí na otázky ukazuje, že nejčastěji uváděným důvodem, proč mezi Poláky klesá popularita podpory, je různě chápaný »postoj oprávněnosti«. Ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům to znamená, že »všechno jim náleží«, »nároky na sociální dávky«, »chtějí mít stejná práva jako Poláci«, »všechno jim náleží zadarmo« a »nedostatek vděčnosti za pomoc«.
Průzkum také ukazuje, že stále více lidí vidí rozdíly mezi národy, zdůrazňuje Staniszewski. Poprvé v tomto průzkumu respondenti poukázali na »východní mentalitu, sovětskou kulturu«, která se podle nich projevuje nedostatkem zájmu o společné dobro.
Takové výsledky nejsou podle serveru překvapivé. Jsou výsledkem vzniku rozdílů ve vnímání cizinců po delší době jejich pobytu v zemi. »Začali jsme si však všímat, že naše kultury, způsoby života a normy se liší a pro nás se stávají nepříjemnými. Není se čemu divit, protože skutečně mezi Ukrajinci není péče o společné dobro nejlepší,« řekl doktor Jan Brzozowski, profesor Jagellonské univerzity, vedoucí Jagellonského centra pro migrační studia.
Pouze 31 procent dotázaných podle doktora Staniszewského si již nyní myslí, že by Polsko mělo Ukrajině rozhodně pomoci (v lednu 2023 si to myslelo 62 procent Poláků) a »spíše pomoci« 43 procent. Skupina lidí, kteří jsou proti pomoci, se zvýšila na 19 procent. Celých 72 procent respondentů se domnívá, že navzdory válce s Ruskem by Polsko mělo dbát především na své vlastní zájmy (opačný názor vyjádřilo celkem 15 procent) – týká se to především vývozu potravin. Počet respondentů, kteří se nyní domnívají, že Polsko by nemělo poskytovat další podporu Ukrajině, se za dva roky zdvojnásobil. Nejvíce Poláci chtějí pomáhat materiálně – darovat potraviny, oblečení, ale i zde se skupina lidí snížila ze 79 procent na 62 procent. Pouze 7 procent respondentů hodnotí vztahy Polska s prezidentem Volodymyrem Zelenským silně pozitivně a 18 procent silně negativně.
V současné době souhlasí s přijetím uprchlíků z Ukrajiny s možností usídlení pouze 17 % Poláků (před rokem si to myslelo 37 %). Na 61 procent si přeje, aby se po válce vrátili do své země.
Jedna věc se v opakovaných průzkumech nemění – nepřijetí sociálních dávek. Většina Poláků (52 %) se domnívá, že řešení přijatá podle zákona by neměla za současných podmínek pokračovat. Směr změn je jasný. Podle 95 procent Poláků by se měly dávky pomoci snížit.
(cik)
Diskuze je uzavřena.