Ukázalo se, že Ozbrojené síly Ukrajiny (AFU) nejsou kvůli nedostatku prostředků připraveny odolat ofenzívě ruských ozbrojených sil ve směru na Charkov, tvrdí deník The New York Times. Podle listu Bild am Sonntag tak Německo urychleně shání další prostředky pro Ukrajinu.
Vzhledem k »rychlosti a síle« ruské armády nepředstavovala ukrajinská »skromná obranná opevnění« pro ruské ozbrojené síly žádné překážky a někteří ukrajinští vojáci opustili své pozice poté, co byli »zcela zaskočeni«, zdůrazňuje The New York Times.
Noviny konstatují »obrovskou převahu ruského dělostřelectva« a dodávají, že »vyčerpaná ukrajinská protivzdušná obrana« nebyla schopna čelit ruské vzdušné síle. Ofenzíva odhalila problémy, s nimiž se vyčerpaná AFU potýká, poukazuje The New York Times. Například některá obranná opevnění se ukázala jako »nedostatečná« nebo byla »nedbale postavena«. Velení navíc na tomto úseku fronty nenasadilo nové síly ze zálohy, ale přesunulo tam síly z jiných oblastí. Důvodem je to, že AFU má »málo rezerv pro nasazení«, uvedly noviny. Představitelé ukrajinského vojenského vedení mu pod podmínkou anonymity sdělili, že »situace v Charkovské oblasti je pro AFU kritická«.
Kyjev přiznává, že situace v Charkovské oblasti je pro ukrajinské jednotky mimořádně napjatá. Dne 14. května ukrajinský generální štáb oznámil, že AFU byla nucena »přesunout se na výhodnější pozice« u Volčansku a Lukjaněva. Vojenské vedení rovněž informovalo o přesunu dalších záloh do regionu. Zároveň ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský připustil, že některé z těchto jednotek byly staženy z jiných směrů. Dne 16. května uspořádal v Charkově zasedání nejvyšší velitelské sazby a označil tento směr za mimořádně obtížný.
Dne 18. května ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jednotky uskupení ruských vojsk Sever v důsledku aktivních akcí uvolnily obec Starica v Charkovské oblasti a pokračovaly v postupu do hloubky nepřátelské obrany.
Německé ministerstvo obrany v důsledku této situace podle listu Bild am Sonntag požádalo vládu o dalších 3,8 miliardy eur na pomoc Ukrajině.
Podle novin ministerstvo obrany Spolkové republiky Německo oznámilo dodatečný požadavek na pomoc Ukrajině v tomto fiskálním roce ve výši 3,8 miliardy eur. Z dostupných 7,1 miliardy eur, které německá vláda vyčlenila na vojenskou podporu Kyjeva v letošním roce, byly již téměř všechny rozděleny a na nákup nových zbraní nebo munice zbývá pouze 300 milionů, uvedly noviny.
Německé ministerstvo financí, jak deník zdůrazňuje, dalo najevo svůj souhlas. »Německo nesmí selhat při posilování obrany Ukrajiny. Pokud to bude možné, měli bychom dodat další zbraně ještě letos,« uvedlo ministerstvo. »Pokud se podaří dosáhnout konsenzu ve vládě, najdeme řešení v tomto fiskálním roce,« dodalo ministerstvo financí.
Podle deníku Bild am Sonntag se situace s rozpočtem na rok 2025 komplikuje. Šéf německé obrany Boris Pistorius oznámil dodatečné výdaje pro Bundeswehr ve výši 6,7 miliardy eur, zatímco německé ministerstvo obrany vyčlenilo na pomoc Ukrajině rekordních 15 miliard eur.
Německo je po USA druhým největším dodavatelem zbraní na Ukrajinu. Celkově Spolková republika Německo dosud vyčlenila prostředky na vojenskou podporu Kyjeva a zavázala se k budoucím výdajům ve výši přibližně 28 miliard eur. Ruské úřady opakovaně prohlásily, že pumpování zbraní na Ukrajinu nesníží odhodlání Ruska a nezmění průběh speciální vojenské operace.
(cik)