Ukrajina, která stále svádí tvrdé boje s Ruskem na stovkách kilometrů frontové linie, se také potýká s tím, co v Kyjevě považují za znepokojivé změny v geopolitice války. Pozornost klíčových spojenců se obrací k válce v Gaze, vojenská pomoc ze Spojených států uvízla v republikánském boji o vedení Kongresu a trhliny v evropské podpoře se objevily během voleb v Polsku a na Slovensku, uvedl New York Times.
»Nyní se nacházíme v nové fázi,« řekl Pavlo Klimkin, bývalý ukrajinský ministr zahraničí, o mezinárodní politice bojů na Ukrajině, které v uplynulém týdnu zastínilo vypuknutí války v Izraeli a Gaze. »Celé geopolitické prostředí se stalo rozmanitějším a nepřehlednějším,« řekl v rozhovoru.
Podle Klimkina bude Ukrajina muset čelit ruským snahám o rozdmýchání odporu proti pokračující vojenské pomoci v Evropě a ve Spojených státech, protože demokratičtí spojenci Kyjeva pořádají volby. Doma musí podle něj Ukrajina urychlit domácí výrobu zbraní, aby se mohla připravit na dlouhou válku a odliv mezinárodní pozornosti.
Podle Klimkina mají ve Spojených státech ti, kdo »rozhodují o zahraniční politice, pouze 24 hodin denně na to, aby se starali o celou planetu«. Další válka podle něj znamená »méně času pro nás«.
Ukrajinští představitelé stále vyhodnocovali důsledky války v Gaze, ale navršené na další politické potíže a těžký měsíc přinejlepším přešlapování na místě v bojích na frontě se zdály být neúspěchem.
Pokud boje v Gaze rychle skončí, nebude to mít vliv na pomoc Kyjevu, řekl ukrajinským médiím Kyrylo Budanov, ředitel ukrajinské vojenské rozvědky. »Pokud se však situace protáhne,« řekl, »je zcela jasné, že nastanou určité problémy s tím, že bude nutné dodávat zbraně a munici nejen na Ukrajinu.«
Ukrajinští vojáci s ohledem na budoucí dodávky zbraní pro svou zemi zveřejňují na sociálních sítích příspěvky o nadějích na krátkou válku na Blízkém východě.
»Ukrajina a Izrael jsou v jednom zákopu,« napsal na Facebooku generál Oleksandr Fatsevyč, velitel jednotky ministerstva vnitra bojující na frontě.
»Modlíme se za Izrael,« uvedl ve svém příspěvku na Facebooku Hennadiy Druzenko, ředitel nevládní skupiny poskytující lékařskou péči armádě . »Čím dříve izraelské obranné síly porazí Hamás, tím méně pozornosti a zdrojů svobodného světa bude odvedeno od Ukrajiny.«
Od prvního dne konfliktu na Ukrajině je prioritou prezidenta Zelenského získání mezinárodní podpory. Za tímto účelem tvrdil, že obrana Ukrajiny je klíčová pro bezpečnost Evropy a že boj jeho země je symbolem úsilí o svobodu na celém světě.
Zelenský od minulého víkendu prezentuje Ukrajinu jako přítele Izraele a odsuzuje překvapivý útok Hamásu, který přirovnal k ruskému terorismu na Ukrajině. Jeho argumentem je, že Moskva je zlovolným aktérem na Blízkém východě, neboť zasáhla v Sýrii, a že dováží vojenskou techniku včetně bezpilotních letounů pro použití na Ukrajině z Íránu, tedy ze země, která podporuje Hamás.
Zelenskij se veřejně obává, že by se pohled světa mohl odvrátit. »Pokud se mezinárodní pozornost odvrátí od Ukrajiny, tak či onak to bude mít následky,« řekl v rozhovoru pro televizi France 2.
Viditelný pokrok na bojišti by posílil argument, který spojenci Ukrajiny předkládají voličům – že jejich podpora přináší výsledky. Zelenskij tento týden na setkání ministrů obrany řekl, že Rusko ve válce »ztratilo iniciativu«.
Od června, kdy Ukrajina zahájila protiofenzívu, jejímž cílem bylo rozdělit okupovanou jižní Ukrajinu na dvě zóny, však ukrajinská armáda postoupila jen asi o deset kilometrů na dvou místech. Efektivní kladení min a používání bezpilotních letounů k cílení dělostřelectva ze strany Ruska zpomalilo ukrajinské síly a bezprostřední vyhlídky na dosažení vojenského cíle jsou malé.
Ukrajinské síly koncem srpna dobyly malou vesnici Robotyne a pěchota prolomila hlavní ruskou obrannou linii, ale Ukrajincům se nepodařilo postoupit dále s obrněnou technikou, manévrovat za ruské linie ani postoupit s dělostřelectvem natolik, aby se mohli zaměřit na hlavní silniční a železniční zásobovací linie na jihu.
V posledních dnech ruské síly zřejmě zahájily soustředěný útok na východní Ukrajinu tankovými útoky na předměstí města Avdijivka, což vytváří dojem, že se boje odehrávají tam a zpět, aniž by došlo k výměně půdy.
»Lidé si nyní uvědomují, že to bude dlouhá válka, že všechny potenciální zkratky, které byly k dispozici, aby byla válka kratší, byly vyčerpány,« řekl Michael Kofman, expert na armády Ruska a Ukrajiny z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. »Nyní je třeba připravit se na vleklý konflikt.«
Vojenské zklamání se přidalo k již tak špatnému měsíci. Poté, co Evropská unie v září zrušila dočasné omezení dovozu ukrajinského obilí, Polsko – klíčový spojenec v jiných ohledech – prohlásilo, že se rozhodnutím E. U. nebude řídit. Tradiční ukrajinské obchodní cesty po Černém moři pro obilí, které je klíčovou vývozní komoditou, jsou blokovány ruskou námořní blokádou.
Mezitím budoucí vojenská pomoc Ukrajině ze strany Spojených států, které jsou pro Kyjev nejdůležitějším dodavatelem zbraní a munice, je zastíněna novými otázkami, protože Kongres zůstává bez vedení a mezi některými republikány roste skepse ohledně této pomoci. Podle Iva Daaldera, bývalého velvyslance USA při NATO a prezidenta Chicagské rady pro globální záležitosti, existují rovněž důvody domnívat se, že ukrajinské spojenectví je dostatečně zakořeněné, takže pravděpodobně neochabne. Spojené státy a evropské země podle něj akceptují, že Ukrajina hraje klíčovou roli při blokování ruské agrese, a je nepravděpodobné, že by se od tohoto názoru odchýlily. »Podpora Ukrajiny se stala rutinou,« řekl pan Daalder v jednom rozhovoru.
(jb)