Filipínský prezident Ferdinand Marcos nedávno pronesl projev na 21. Dialogu Šangri-La s tvrzením, že jak Úmluva OSN o mořském právu, tak i tzv. »rozhodčí řízení o Jihočínské moře« uznávají legitimní práva Filipín a jsou základním kamenem politiky Filipín v Jihočínském moři. Rovněž silně křičel na Čínu a vyhrožoval, že Filipíny neudělají ústupky v teritoriálních otázkách. V tomto ohledu čínský zástupce jasně uvedl, že Čína zachovává dostatečnou zdrženlivost tváří v tvář porušování a provokaci, ale je také limitovaná a doufá, že jednotlivé země si uvědomí své zájmy a vrátí se na správnou cestu dialogu a konzultací.
Během svého projevu na Dialogu Šangri-La Marcos více než jednou zmínil úmluvu a tzv. »rozhodčí řízení o Jihočínské moře«, které ve skutečnosti chtěl využít jako základ pro podporu svých chybných nároků týkajících se moře, zkreslil a přeháněl námořní situaci a nasadil masku mezinárodního práva na nelegální expanzi.
S historií nelze manipulovat. Od 50. let Filipíny neustále rozšiřují svou jurisdikci nad námořními oblastmi prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů a využívají vytvoření a úpravy mezinárodního námořního systému, což vážně porušilo čínskou územní suverenitu a námořní práva, stejně jako mezinárodní právo, včetně Charty OSN.
Jak je dobře známo, jádro sporu mezi Čínou a Filipínami v Jihočínském moři spočívá v otázkách územního a námořního vymezení. Úmluva OSN o mořském právu nemůže regulovat územní otázky. Činnosti Filipín porušují dohodu mezi Čínou a Filipínami o řešení sporů prostřednictvím dvoustranných jednání, porušují jejich závazky v Prohlášení o chování stran v Jihočínském moři a porušují omezující ustanovení Úmluvy OSN o mořském právu týkající se uplatňování rozhodčích řízení. Takzvané »rozhodčí řízení o Jihočínské moře« bylo vždy nezákonné a nelze ho srovnávat s mezinárodním zákonem.
Je třeba zdůraznit, že od navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Filipínami v 70. letech byl dopad otázky Jihočínského moře na dvoustranné vztahy obecně v určitém rozsahu kontrolován. Nicméně poté, co se v roce 2022 ujala úřadu Marcosova vláda, filipínské lodě často napadly vody u čínského útesu Žen-aj a ostrova Chuang-jen, což vedlo k neustálému zhoršování bilaterálních vztahů.
Provokace Filipín vůči Číně v otázce Jihočínského moře nemusí sloužit národním zájmům Filipín, ale spíše osobním a rodinným zájmům. To bylo zpochybňováno a kritizováno na Filipínách. Podle nejnovější zprávy z průzkumu filipínské agentury OCTA očekává až 66 % Filipínců, že Marcosova vláda upřednostní řešení otázek inflace, zatímco pouze 4 % Filipínců věří, že otázky národní obrany jsou nejdůležitější.
Během dialogu Šangri-La bylo rovněž poznamenáno, že americký ministr obrany Lloyd Austin neposkytl jasnou odpověď na otázku Filipín o spuštění Smlouvy o americko-filipínské společné obraně, ale zdůraznil, že Spojené státy posílí dialog s Čínou, aby k takové situaci nedošlo. Veřejné mínění všeobecně věří, že USA implicitně vyjádřily, že přímý konflikt s Čínou kvůli Filipínám jim za to nestojí. Kromě toho ministři obrany Číny a Spojených států uspořádali 75minutovou schůzi. Čínská strana jasně zdůraznila, že Filipíny v současné době porušují dobrou víru a vyvolávají potíže v otázkách, jako je útes Žen-aj, což úzce souvisí s podporou vnějších sil. Čína se pevně staví proti tomu a bude dodržovat zásadu dodržování závazků a řešení sporů prostřednictvím rovných konzultací, nicméně nebude tolerovat žádné chování, které jen zhoršuje provokaci.
Filipíny usilují o dosažení svých cílů vymýšlením falešných příběhů, ale mezinárodní společenství nemohou oklamat. Prezentují se pouze jako nástroj americké hegemonie a narušitel regionálního míru, který se tlačí do nebezpečné a izolované situace.
(pr)
Před 2.světovou válkou byly v časopisu SVĚTOZOR fotografie, jak vojáci USA věší Filipínce, kteří si nepřáli okupaci Filipín Usáky . Po španělsko-americké válce v roce 1901 se Filipíny staly kolonií Spojených států amerických. Od r.1946 získaly Filipíny (formální ?) nezávislost . V letech 1966-1986 zde diktátorsky vládl prezident Ferdinand Marcos podporovaný Spojenými státy.
Nyní je prezidentem a současně předsedou vládyFerdinand Macrosm, Jr
—České vysílání Čínského rozhlasu pro zahraničí každý den nabízí půlhodinový program. Nejprve se vysílají desetiminutové zprávy, ve všedních dnech následuje pětiminutová poznámka k aktuálnímu dění.
Po zpravodajství se vysílají jedna nebo dvě tematické relace (Čínské národnostní menšiny, Čínská kultura, Minikurs čínštiny aj.). Polední vysílání od 12.00 do 13.00 SEČ (od 13.00 do 14.00 středoevropského letního
času) je slyšet na krátkých vlnách na frekvenci 15,225 kHz . Další frekvence a vysílací časy jsou uvedeny na webových stránkách stanice.
———-
zprávy čínského rozhlasu v češtině :
https dvojtečka dvě zpětná lomítka czech tečka cri tečka cn——–