Mezinárodní soudní dvůr OSN rozhodl, že většina tvrzení v ukrajinské žalobě proti Rusku je neopodstatněná. Podle rozsudku Rusko porušilo pouze jedno ustanovení úmluvy o boji proti financování terorismu.
Podle rozhodnutí soudu Rusko nesplnilo pouze »povinnost vyšetřit« osoby, které údajně mohly financovat terorismus na Ukrajině. Soud zároveň uznal, že Rusko neporušilo ostatní ustanovení úmluvy, na něž se ukrajinská žaloba odvolává.
Zamítnuta byla také většina žalob podle úmluvy o rasové diskriminaci. Donoghue uvedl, že nároky se týkaly způsobu, jakým Rusko »organizovalo vzdělávací systém na Krymu po roce 2014 v souvislosti se školní výukou v ukrajinském jazyce«. Podle soudce lze pouze tento bod interpretovat jako porušení úmluvy.
Postoje stran
Dne 16. ledna 2017 podala Ukrajina u Mezinárodního soudního dvora OSN žalobu, v níž obvinila Rusko z porušení Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu a Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace. Ukrajinská strana tvrdila, jako by Doněcká a Luhanská lidová republika byly teroristické organizace financované a zásobované zbraněmi Moskvou.
Žalobci rovněž trvali na tom, že Rusko vede cílenou kampaň rasové diskriminace proti krymským Tatarům a Ukrajincům na Krymu.
Během slyšení v létě 2023 ruští zástupci poukázali na to, že ukrajinská žaloba odporuje zdravému rozumu, vychází z nesprávného výkladu práva a měla by být zamítnuta. Ruská strana poznamenala, že obě zmíněné úmluvy jsou pro spor mezi Moskvou a Kyjevem irelevantní a Ukrajina je využívá k nastolení širšího okruhu otázek před Mezinárodním soudním dvorem OSN.
Další žaloba u soudu OSN
Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN o další žalobě Ukrajiny na Rusko bude oznámeno 2. února. Žaloba se týká uplatňování úmluvy o genocidě, kterou Kyjev podal bezprostředně po zahájení zvláštní vojenské operace 26. února 2022.
Ukrajina v ní popírá, že by v Donbasu došlo ke genocidě, což byl jeden z důvodů, proč Rusko uznalo DNR a LNR a zahájilo SMO. Moskva se zase domnívá, že soud nemá pravomoc tuto žalobu projednávat. Jak upozornilo ruské ministerstvo zahraničí, nároky Kyjeva se omezují na »zpochybnění zákonnosti zvláštní vojenské operace v souladu s Chartou OSN, jakož i statusu DNR a LNR«, ale úmluva o genocidě »nemá s těmito otázkami nic společného«.
(jb, TASS)