AKTUALIZOVÁNO
Naším společným cílem je vybudovat na Ukrajině stabilní a trvalý mír. Uvedl to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po setkání v Bílém domě, kde jednal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
»Věřím v silné americké zapojení, které by mír zaručilo. Za Francii mohu uvést, že je připravena poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky,« prohlásil Macron.
Ačkoli před novináři vypadali s Trumpem jako největší přátelé, přeli se o financích vložených do Ukrajiny. »Na rozdíl od nás dostávají své peníze zpět,« řekl Trump. Macron ho opravil, že Evropa je na tom stejně jako USA a že dala Ukrajině mnohem více. Americký prezident nicméně dál trval na svém a konstatoval, že nyní již Spojené státy své peníze dostanou. Podpis dohody s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o nerostných surovinách je podle Trumpa na spadnutí. Společně by se měli setkat v tomto nebo v příštím týdnu.
Macron zároveň před Trumpem zopakoval, že Rusko je agresor, tudíž má platit za válku. Naopak americký prezident v minulém týdnu pro Fox News uvedl, že »válku začala Ukrajina«.
Ukrajiny se dnes týkalo i jednání Valného shromáždění OSN, které přijalo americký návrh rezoluce týkající se války, ovšem se změnami, kvůli nimž byly Spojené státy nakonec proti. Dokument potvrzuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a nazývá Rusko agresorem. Pro jeho přijetí hlasovalo 93 zemí včetně Česka. Zdrželo se 65 států, mj. Indie, Čína či Kuba, proti bylo osmnáct – kromě USA a Ruska i Maďarsko, Izrael, KLDR či Bělorusko.
»Změny navržené evropskými zeměmi výrazně změnily znění amerického návrhu a fakticky přeměnily neutrální dokument na protiruský. Je pozoruhodné, že v preambuli byly odkazy na konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nahrazeny frází ‚invaze v plném rozsahu‘ ze strany Ruska,« napsala ruská státní agentura TASS.
Rada bezpečnosti OSN však následně s podporou Ruska přijala rezoluci navrženou USA. V ní jsou pouze výzvy k nastolení míru, ale není v ní zmínka o ruské agresi ani o celistvosti Ukrajiny.
Pro rezoluci hlasovalo 10 z 15 členských států, pět zemí – Francie, Slovinsko, Řecko, Dánsko a Velká Británie – se zdržely. Aby byla rezoluce přijata, muselo pro ni hlasovat nejméně devět členů Rady bezpečnosti.
(pk)