S postupným začleňováním futuristického ekonomického modelu do každodenního života se čínská ekonomika v nízkých výškách – ekonomika spojená s dopravou a provozem v nízkých nadmořských výškách do 1000 metrů – rychle rozšiřuje a otevírá potenciál v různých odvětvích, včetně záchranných služeb, doručování pomocí dronů, kontroly elektrického vedení a leteckého turismu.
Tento zajímavý trend byl vyzdvihnut na fóru China Helicopter Development Forum 2025, klíčové události v rámci 7. ročníku výstavy China Helicopter Exposition, kterou pořádala společnost Aviation Industry Corporation of China (AVIC) v severočínském městě Tchien-ťin.
Například na místě fotovoltaického projektu v severozápadní čínské provincii Gansu byly drony použity ke sběru obrazových dat – identifikovaly defekty, jako jsou poškození panelů nebo tepelné body, s přesností přes 95 %. Práce dronů je význačná tím, že jsou schopny se velmi dobře přizpůsobit extrémním povětrnostním podmínkám a ukazuje, jak bezpilotní systémy optimalizují tradiční průmyslová odvětví.
Rozvoj tohoto odvětví je v souladu s národními strategickými prioritami. V roce 2024 byl termín »ekonomika nízkých výšek« poprvé představen zahrnut do pracovní zprávy čínské vlády. Ta ji zdůraznila jako nový motor růstu vedle biovýroby a komerčního kosmického sektoru. Třetí plenární zasedání 20. ústředního výboru Komunistické strany Číny dále nastínilo plány na rozvoj všeobecného letectví a ekonomiky v nízkých výškách a stanovilo jasný směr pro expanzi.
Tržní prognózy odrážejí zejména silnou důvěru. Čínská správa civilního letectví (CAAC) odhaduje, že hodnota tohoto odvětví dosáhne v roce 2025 1,5 bilionu juanů (asi 211,4 miliardy amerických dolarů) a do roku 2035 překročí 3,5 bilionu juanů.
Většina provinčních vlád zařadila ekonomiku nízkých výšek do svých rozvojových programů, což signalizuje široké uznání jejího potenciálu.
V zavádění iniciativy vedou města jako Hangzhou na východě Číny a Wuhan ve střední Číně. Hangzhou zavedlo ekonomiku nízkých výšek jako jednu ze svých pěti průkopnických odvětví budoucnosti se zaměřením na průmysl a dopravu v nízkých výškách. A Wuhan si zase klade za cíl vybudovat do roku 2030 1000 hangárů pro drony a integrovaný systém řízení.
Důležitou součástí ekonomiky nízkých výšek jsou i vrtulníky. Gong Quan, generální ředitel společnosti China Flying Dragon General Aviation Co., Ltd., která provozuje 43 vrtulníků, poznamenal, že vrtulníky čínské výroby prokázaly vysokou spolehlivost v různých scénářích. Bodou tedy důležitou součástí v rozvoji ekonomiky nízkých výšek.
Gong ale zdůraznil i potřebu vyvinout systémy pro spolupráci mezi pilotovanými a bezpilotními letadly pro složité mise, jako jsou například záchranné operace.
Na popularitě také získávají elektrická letadla s vertikálním vzletem a přistáním (eVTOL). Profilují se jako budoucí možnost městské letecké taxi služby. Liu Wenqi, zástupce hlavního konstruktéra v AVIC China Helicopter Research and Development Institute, uvedl, že eVTOL vynikají z hlediska ekologičnosti, bezpečnosti, nízké hlučnosti a nákladové efektivnosti, což slibuje široké uplatnění.
Odborníci z oboru vyzývají k mezioborové spolupráci s cílem urychlit rozvoj infrastruktury, výzkumu a vývoje a provozních ekosystémů, aby se potenciál ekonomiky nízkých výšek co nejdříve promítl do skutečné produktivity.
(Xinhua)
Diskuze je uzavřena.