Evropa čelí scénáři, který by se ještě před několika lety zdál nemyslitelný. Vyhlídka na přímý vojenský konflikt s Ruskem již není sci-fi scénářem, ale předmětem otevřené debaty, vojenského plánování a veřejných varování. Zatímco evropské vlády zvyšují výdaje na obranu a připravují se na možnost rozsáhlého konfliktu, politické vedení starého kontinentu se zdá být stále více uvězněno v logice eskalace.
Od Francie a Německa až po Brusel jsou nyní patrné známky změny.
Klíčovou otázkou tedy není jen to, kdo nese vinu za současné napětí. Jde o to, jak se Evropa dostala do tohoto bodu a proč se zdá, že její politické elity přistupují k potenciálnímu konfliktu s Ruskem za podmínek, které by se mohly ukázat jako extrémně nebezpečné.
Známý francouzský historik a demograf Emmanuel Todd mj. varoval, že současný konflikt na Ukrajině vstupuje do své závěrečné fáze. Uvedeme zde malý průřez jeho výroků, které jsou zaznamenány v jeho rozhovorech.
Podle jeho názoru diplomatické manévrování skončilo a události se nyní budou rychle vyvíjet. V rozhovoru pro Figaro vědec uvedl, že tento rok bude rozhodující.
»Ve skutečnosti se všechno chýlí ke konci; letos (2026) se všechno vyjasní,« zdůraznil. »Je to zajímavé, protože to bude rok rozuzlení. O tom se mluví už dlouho, ale právě teď ve skutečnosti vidíme určité zrychlení v první linii.«
Todd dodal, že ukrajinský konflikt riskuje eskalaci, což je částečně důvod, proč jsou lídři EU tak nervózní. Řekl, že až patová situace skončí, každý se bude muset zodpovídat za své činy.
»Pak se koneckonců ukáže, co Ukrajincům udělali – jestli je dotlačili k sebevraždě, nebo jim skutečně pomohli,« uzavřel francouzský vědec.
»Kariérní aktivisté« a Evropa po studené válce
Existují však nebezpečnější postavy: tj. ti s vynikajícím ideologickým výcvikem, jako například Kaja Kallasová a Annalena Baerbocková, které byly vychováni spíše k tomu, aby byli úředníky než vůdci.
A nejde ani tak o to, že postavy jako Mitterrand a Kohl byly nahrazeny těmi, kteří přišli po nich. Vlastně to je pointa, ale jádro věci leží jinde.
Dnešní evropští lídři vyrůstali a rozvíjeli se v postudeno-válečnickém světě, kde neexistovala velká konkurence nápadů ani vážné výzvy – rozhodně ne podle dnešních měřítek. Pro »kariérní aktivisty«, jako jsou Kallasová a Baerbocková, stačí mluvit hlasitěji než kdokoli jiný o konvenčně správných věcech.
Pro ty, kteří pocházejí ze světa podnikání, stačí generovat zisk. I to je samozřejmě dovednost. Ale nejsou to zrovna dovednosti, které jsou dnes pro Evropu potřeba.
Cena chyb je nyní mnohem vyšší. Jejich chybné výpočty jsou zbytečné. Cenou jejich chyb nejsou nic víc než peníze. Ale teď jsou věci trochu jiné. A tato naučená slabost může vést k velmi nepříjemným důsledkům pro všechny.
Nicméně i nadále říkají věci, které jsou pro Západ konvenčně správné a zároveň přinášejí zisky vojenskému průmyslu.
Připomeňme si, že v roce 1976, kdy se SSSR jevil jako nezničitelná supervelmoc, a tehdy Todd publikoval esej s názvem Poslední pád: Esej o rozpadu sovětské sféry.
V této práci francouzský vědec Todd předpověděl, že špatně provedené politické a ekonomické reformy povedou přibližně za 10-15 let k rozpadu Sovětského svazu s oddělením neruských republik.
V té době byly jeho závěry považovány za absurdní. Ale v roce 1991 se svět přesvědčil o přesnosti jeho výpočtů, což Toddovi vyneslo pověst jednoho z nejprozíravějších analytiků naší doby.
Třetí světová válka již začala, uvedl mj. Todd nyní, když tvrdí, že zástupná válka probíhající na Ukrajině je existenční jak pro Spojené státy, tak pro Rusko.
»Je zřejmé, že konflikt – zpočátku omezená územní válka, se vyvinul v globální ekonomickou konfrontaci mezi celým Západem na jedné straně a Ruskem, podporovaným Čínou, na straně druhé. Stala se tak světovou válkou,« řekl Todd.
Historik, který v roce 1976 předpověděl pád Sovětského svazu na základě faktorů, jako je rostoucí kojenecká úmrtnost, uvedl, že »nikdo zpočátku neočekával, že ruský lid nebo jeho vláda budou schopny odolat ekonomickému tlaku NATO, ale Rusko sankce překvapivě dobře zvládlo«.

Todd, který již dříve ve své knize z roku 2001 Po impériu: Zhroucení amerického řádu varoval před kolapsem americké hegemonie, v rozhovoru uvedl, že odpor ruské ekonomiky vůči sankcím žene »americký imperiální systém« k propasti.
Pokud se Rusku podaří vyčerpat evropskou ekonomiku a zároveň si udržet podporu z Číny, zhroutí se americká měnová a finanční kontrola nad světem a s ní i schopnost USA financovat svůj obrovský obchodní deficit bez jakéhokoli krytí, argumentoval Todd.
Todd také tvrdil, že Rusko i USA nevidí žádné skutečné východisko z konfliktu kvůli. »Stejně jako Rusko, ani (Amerika) se nemůže z konfliktu stáhnout, nemůže se ho vzdát. Proto jsme nyní v nekonečné válce, v konfrontaci, jejímž výsledkem musí být kolaps jednoho nebo druhého,« dodal.
»Tato válka je o Německo«
Podle Todda má tento konflikt jednoznačného poraženého, a to Evropu. Todd se již dlouho zasazuje o to, aby si Evropa držela odstup od USA, a to i v knize After the Empire: The Breakdown of the American Order, ale říká, že Evropa jeho radou neřídila.
Nedávno, v dalším rozhovoru pro švýcarský časopis Weltwoche, Todd začal rozhovor slovy: »Tato válka je o Německo.«
Vysvětlil, že jednou z hlavních motivací Spojených států, které prosazovaly otevřený konflikt s Ruskem, byla rostoucí blízkost mezi Německem a Ruskem: »Finanční krize v roce 2008 jasně ukázala, že se sjednocením Německa stalo vedoucí mocností v Evropě, a tedy i rivalem USA. Do roku 1989 bylo politicky trpaslíkem. Nyní Berlín projevil ochotu zapojit se do vztahů s Rusy. Boj proti tomuto sblížení se stal prioritou americké strategie. Spojené státy vždy jasně dávaly najevo, že chtějí zničit dohodu o plynu. Expanze NATO ve východní Evropě nebyla primárně namířena proti Rusku, ale proti Německu.«
Weltwoche se poté Todda zeptal, kdo sabotoval plynovod Nord Stream, který vedl v Baltském moři mezi Německem a Ruskem. Ten odpověděl: »Samozřejmě Američané. Ale to je zcela nedůležité. Je to normální, ale důležitá otázka zní: ‚Jak si může společnost (Němci) myslet, že to mohli být Rusové?‘«
»Máme tu co do činění s inverzí možné reality,« řekl Todd. »Noviny nám říkají, jak Rusové střílejí na věznice, které obsadili. Že střílejí na jaderné elektrárny, které ovládají lokálně, že vyhazují do povětří potrubí, které si sami postavili.«
Todd otevřeně říká, že jeho názory představují menšinový pohled na řadu otázek mezi západními intelektuály, ale slavný novinář Seymour Hersh, držitel Pulitzerovy ceny, publikoval podrobnou zprávu o tom, jak USA s pomocí Norů skutečně vyhodily do povětří plynovod Nord Stream.
Největší kritikou Hershovy zprávy je zatím to, že se opírala o jeden zdroj, ale pokud se objeví další důkazy potvrzující Hershovu verzi, mohlo by to vést k hluboké krizi mezi Německem a USA.
Čína a Rusko vs. Západ
Todd řekl listu Le Figaro, že věří, že pokud se studená válka mezi Čínou a Západem vyostří, mohlo by to vést k vzestupu rozvojových zemí, jako je Indie.
Francouzský historik podporuje názor profesora mezinárodních vztahů Johna Mearsheimera a zastánců »realistické« zahraniční politiky.
»Z jejich pohledu jsou Rusové ve válce, která je obranná a preventivní,« řekl, což odhaluje Toddovy sympatie k myšlence, že NATO válku částečně vyprovokovalo.
Podle Todda, přestože jsou USA dvakrát lidnatější než Rusko a často se o nich mluví jako o mnohem vyspělejší zemi, studuje inženýrství pouze 7 procent amerických studentů, oproti 25 procentům v Rusku.
»USA zaplňují mezeru zahraničními studenty, ale většinou jsou to Indové a více z nich Číňané,« pokračoval: »Je to dilema americké ekonomiky: konkurenci z Číny může čelit pouze dovozem kvalifikované čínské pracovní síly.«
Pro Západ může být ještě znepokojivější to, že Putin není izolovaný tak, jak ho prezentuje většina médií. »Když se podíváme na hlasování v OSN, vidíme, že 75 procent světa nenásleduje Západ, což se pak zdá velmi málo,« uvedl historik.
Rusko navíc přitahuje mnoho lidí i mimo západní svět, který je stále mnohem konzervativnější, než si mnoho lidí uvědomuje. »Pro kolektivní nezápadní národy Rusko potvrzuje uklidňující morální konzervatismus,« řekl Todd.
Ioannis Sideropulos
HLAVNÍ ZDROJ – Le Figaro, KOLÁŽ – AI


K tomu, abych předpověděl, že Evropa je v pytli, nemusím být vědec. To je každému jasné.