První volební prognózy ze Saska-Anhaltska přinesly politické zemětřesení a historický otřes. Alternativa pro Německo (AfD) podle odhadu získala 44,5 procenta hlasů, zatímco CDU dosáhla pouze 18,5 procenta. Pokud se tento obraz potvrdí i v oficiálním sčítání, půjde o jeden z nejvýraznějších volebních zlomů v poválečné politické historii Německa.
AfD nejenže jasně vede, ale získala více než dvojnásobný podíl hlasů oproti straně, která v této spolkové zemi vládne od roku 2002. Rozdíl 26 procentních bodů posouvá volby ze sféry regionální politiky k události s významem pro celé Německo. Pro CDU jde navíc o historicky velmi špatný výsledek. V roce 2021 získala 37,1 procenta hlasů.
Klíčovou otázkou nyní je, zda dokáže AfD svůj zisk 44,5 procenta proměnit v absolutní většinu mandátů. To bude do značné míry záviset na tom, kolik menších stran překoná pětiprocentní hranici pro vstup do zemského parlamentu. Už před hlasováním analytici upozorňovali, že neúspěch několika menších stran by mohl AfD výrazně přiblížit k většině křesel.
Pokud by se to podařilo, Sasko-Anhaltsko by mohlo mít první zemskou vládu vedenou AfD. Šlo by o bezprecedentní událost v poválečné politické historii Německa. Podle dosavadních prognóz ale není jisté, zda AfD na absolutní většinu mandátů skutečně dosáhne.
Ale i bez vlastní většiny výsledek dramaticky mění politickou krajinu. Takzvaná Brandmauer, tedy »zeď«, která brání spolupráci s AfD, se dostane pod dosud největší tlak. Ostatní strany budou muset hledat mimořádně složité koaliční nebo jiné parlamentní mechanismy, aby udržely mimo moc stranu, kterou podpořil téměř každý druhý volič.
Pro CDU a kancléře Friedricha Merze představuje zisk 18,5 procenta mimořádně tvrdou politickou ránu. Volby byly od začátku vnímány jako důležitá zkouška pro spolkovou vládu i pro schopnost CDU zastavit vzestup AfD ve východním Německu.
Ulrich Siegmund, šéf AfD v Sasku-Anhaltsku a její volební lídr, oslavil po zveřejnění prvních prognóz zdánlivé volební vítězství své strany. »Vytvořili jsme historii, musíme to říct jasně,« řekl německé veřejnoprávní televizi ARD.
Siegmund zároveň uvedl, že výsledek představuje jasný politický vzkaz německé spolkové vládě vedené kancléřem Friedrichem Merzem a CDU. Na otázku možné spolupráce s některou z dalších stran, z nichž většina před volbami jakoukoli koalici s AfD odmítala, Siegmund uvedl, že jeho strana zůstává otevřená partnerství, ovšem za vlastních politických podmínek. »Neopustíme své základní pozice jen proto, abychom byli u moci,« zdůraznil.
Tento postoj ukazuje, že AfD se navzdory historickému výsledku nezdá být ochotna dělat zásadní politické ústupky jen proto, aby si zajistila vládní partnery.
Co to znamená pro další den v největší evropské mocnosti
Další den v Německu nebude politicky stejný jako ten předchozí.
Vítězství Alternativy pro Německo v Sasku-Anhaltsku je mnohem víc než jen další volební úspěch strany, která ve východním Německu posiluje už několik let. Je to hluboká trhlina v politickém systému vybudovaném v poválečném Německu a především varování pro tradiční strany, že strategie politické izolace AfD nezastavila její volební vzestup.
Dosavadní politická »hygienická zóna« a takzvaný demokratický oblouk se dostávají pod mimořádný tlak.
Rozsah tohoto otřesu je ještě větší, vezmeme-li v úvahu, že CDU vládne Sasku-Anhaltsku už více než dvě desetiletí, zatímco před volbami průzkumy naznačovaly výrazný náskok AfD. Nejnovější průzkumy dávaly AfD kolem 42 procent a CDU pouze zhruba 22 procent.
Zpráva se proto neomezuje pouze na Magdeburg. Její dosah sahá přímo do Berlína a k kancléři Friedrichu Merzovi.
AfD vnímala volby v Sasku-Anhaltsku jako zkoušku na mnohem větší politickou bitvu: pokus o získání spolkové moci ve volbách v roce 2029. Její kandidát na zemského premiéra Ulrich Siegmund již před volbami prohlásil, že to, co začalo v Sasku-Anhaltsku, se už nedá zastavit.
První velká trhlina v »demokratickém oblouku«
Skutečným politickým problémem pro německý establishment je nyní slavná Brandmauer, tedy »firewall«, kterým CDU, SPD a většina ostatních stran odmítají jakoukoli vládní spolupráci s AfD.
Dosud mohla tato strategie fungovat relativně snadno, dokud byla AfD druhou nebo třetí politickou silou. Když se však strana přiblíží hranici 40 procent nebo ji překročí, problém se zásadně mění.
Pokud AfD nezíská vlastní většinu, ostatní strany budou muset vytvářet ještě složitější a politicky heterogennější aliance, jen aby ji udržely mimo vládu.
Ve hře jsou i scénáře menšinové vlády CDU s tolerancí levice. Takové varianty už byly v souvislosti s výsledkem voleb diskutovány.
Zde spočívá skutečné politické zemětřesení.
AfD nemusí nutně vládnout, aby změnila politický systém. Její samotná přítomnost stačí k tomu, aby donutila všechny ostatní strany přehodnotit svá vzájemná spojenectví a hledat cesty, jak ji udržet mimo vládu.
Z východního Německa dobývá národní publikum
Výsledek už nelze snadno označit pouze za »východoněmecký fenomén«. AfD rozšířila svou přitažlivost i do západních spolkových zemí a v letošních volebních soubojích v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci získala zhruba 20 procent hlasů.
Ve východním Německu však strana čerpá ještě větší sílu ze směsice ekonomické nespokojenosti, nedůvěry k Berlínu, obav z migrace, vysokých nákladů na energie a odlišného pohledu na vztahy s Ruskem.
AfD požaduje omezení imigrace, obnovení hospodářských a politických vztahů s Moskvou a ukončení německé podpory Ukrajině. Jde o postoje, které jsou v přímém rozporu s politikou Friedricha Merze.
Vítězství se netýká jen jednoho státu
Význam výsledku daleko přesahuje počet obyvatel Saska-Anhaltska.
Vlády německých spolkových zemí se prostřednictvím svých zástupců účastní jednání Spolkové rady a jednotlivé země mají značné pravomoci například v oblasti vzdělávání, kultury, bezpečnosti a veřejné správy. Případná vláda AfD by tak mohla poprvé vytvořit přímý institucionální konflikt s federální vládou v řadě klíčových otázek.
Zároveň zemský úřad pro ochranu ústavy klasifikuje sasko-anhaltskou AfD jako potvrzenou krajně pravicovou extremistickou organizaci. Její případná účast ve vládě by proto byla politicky ještě výbušnější.
Následující den tedy nebude jen o tom, kdo bude vládnout Sasku-Anhaltsku.
Jde o to, zda se volební vzestup AfD nyní přesunul z fáze protestu do fáze, v níž začíná skutečně měnit německý stranický systém.
(is)