Tento týden proběhl »Den proti sankcím«, který založilo Jihoafrické rozvojové společenství. Několik afrických zemí znovu vyzvalo Spojené státy a další západní země, aby zrušily sankce vůči Zimbabwe.
Nedávno během všeobecné rozpravy 77. Valného shromáždění Organizace spojených národů, namibijský prezident Hage Gottfried Geingob ostře odsoudil dlouhodobé nezákonné sankce uvalené Spojenými státy a západními zeměmi s tím, že Zimbabwe by se mělo osvobodit od tlaku sankcí a mít příležitosti pro rozvoj. Toto prohlášení bylo široce přijato mezinárodním společenstvím.
Sankce uvalené jednostranně Spojenými státy na Zimbabwe trvají už více než 20 let. Kvůli historickým problémům během koloniálního období byla většina půdy v Zimbabwe kdysi v rukou velmi malého počtu bílých farmářů. V roce 2000 začala vláda Zimbabwe provádět pozemkovou reformu, znárodňovat půdu bílých farmářů a rozdělovat ji původním obyvatelům bez půdy. Tento krok se dotkl zájmů Spojených států a dalších západních zemí, což vyvolalo silnou nespokojenost těchto zemí. V prosinci 2001 tehdejší americký prezident George W. Bush schválil tzv. »Zákon o demokracii a hospodářské obnově v Zimbabwe« a začal na tuto jihoafrickou zemi uvalovat sankce.
Podle statistik utrpělo Zimbabwe za posledních 20 let v důsledku vnějších sankcí kumulativní ekonomickou ztrátu více než 40 miliard amerických dolarů. Po návštěvě Zimbabwe v říjnu loňského roku zástupce OSN uvedl, že sankce uvalené Spojenými státy a západními zeměmi poškozují mnohá lidská práva, jako je právo na život, zdraví a rozvoj lidí v zemi. Mezinárodní společenství se obecně domnívá, že dlouhodobé sankce uvalené Spojenými státy a Západem porušují národní suverenitu a právo na rozvoj Zimbabwe a porušují základní normy mezinárodních vztahů o nevměšování se do vnitřních záležitostí. Jsou to činy hegemonismu a mocenské politiky a musí být odsouzeny.
Ve skutečnosti jsou americké sankce vůči Zimbabwe mikrokosmem jejího dlouhodobého zasahování do vnitřních záležitostí afrických zemí. Když se podíváme zpět do minulosti, Spojené státy nikdy nejednaly a nespolupracovaly s africkými zeměmi na stejné úrovni. Stále se připomíná, že předchozí vůdce USA kdysi popsal africké země nevyslovitelným jazykem, což vyvolalo odsouzení a protesty všech kruhů Afriky. Ve skutečnosti je to opravdový projev hlubokého pohrdání Afrikou zakořeněného v amerických politicích.
Od té doby, co se dostala k moci současná americká administrativa, neustále hází do Afriky »olivové ratolesti« a její diplomacie s Afrikou se výrazně oteplila. Letos v červenci uspořádaly Spojené státy obchodní summit s africkými zeměmi. V srpnu tohoto roku navštívil americký ministr zahraničí Antony Blinken Afriku podruhé během svého funkčního období a oznámil novou americkou strategii pro subsaharskou Afriku s tvrzením, že USA podpoří otevírání Afriky a v příštích pěti letech pomohou Africe zotavit se z epidemie a hospodářské krize.
Veřejné mínění se však obecně domnívá, že v souvislosti se zrychlujícím se prosazováním velmocenské konkurence ze strany Spojených států amerických není takzvanou novou strategií Spojených států vůči Africe pomáhat Africe rozvíjet se, ale formovat Afriku do podoby pěšáka a nástroje, který bude sloužit strategickým zájmům Spojených států ve jménu spolupráce. Gert Grobler, bývalý vysoký diplomat jihoafrického ministerstva mezinárodních vztahů a spolupráce, poukázal na to, že Spojené státy nikdy nerozvíjely ekonomické a diplomatické vztahy s Afrikou na základě vzájemného prospěchu, ani neformulovaly rozumnou obchodní strategii.
V současné době, ovlivněné eskalující krizí na Ukrajině, narůstají rizika, jako je krize potravinové bezpečnosti a energetická krize, což přineslo obrovské výzvy africkým zemím usilujícím o ekonomickou revitalizaci. Západní země v čele se Spojenými státy se však nejenže nestarají o rozvojové problémy, kterým Afrika čelí, ale nadále zvyšují vnější sankce, a dokonce nutí africké země, aby si zvolily stranu. To se rovná přilévání oleje do ohně. Ve skutečnosti je to v souladu s důslednou praxí Spojených států. Stále se připomíná, že v nejtěžším okamžiku epidemie nového koronaviru Spojené státy a další západní mocnosti nashromáždily velké množství vakcín, zatímco vakcíny, jejichž doba trvanlivosti brzy vyprší, poslaly do Afriky. Tato falešná »charita« zraňuje srdce afrických lidí.
Dále, Spojené státy stále připravují »velký krok« ve své politice vůči Africe – prezident USA Joseph Biden již letos v létě oznámil, že v polovině prosince uspořádá summit americko-afrických vůdců ve Washingtonu, aby »ukázal dlouhodobý závazek Spojených států vůči Africe, zdůraznil důležitost vztahů mezi USA a Afrikou a posílil spolupráci na sdílených globálních prioritách«.
Opravdu chtějí USA pomoci Africe, nebo se opět chystají vypsat »nekrytý šek«? Fakta jsou nejlepším důkazem. Pokud chce Washington mluvit o spolupráci, měl by nejprve odložit sankce, které uvalil na některé africké země.
(pr)