Na čtvrtém největším galapážském ostrově Santiago se znovu po téměř dvou set letech začali množit vzácní leguáni. Oznámilo to vedení tamního národního parku. Jde o suchozemské leguány galapážské, které na tento ekvádorský ostrov v Tichomoří před třemi lety do volné přírody vypustili ochránci přírody ve snaze obnovit tamní ekosystém.
»Po 187 letech můžeme na ostrově Santiago znovu představit zdravou populaci leguánů galapážských, s dospělými jedinci a mláďaty,« uvedl ředitel národního parku Galapág Danny Rueda. Podle něho jde o velký úspěch, který posiluje naději na obnovu ostrovů, jež v minulosti vážně poškodily invazivní druhy, jako například prasata, kozy, potkani či krysy. Ty se tam dostaly v minulých století na pirátských či velrybářských lodích.
Obnova ekosystému Galapág začala koncem 90. let minulého století v rámci projektu Isabela, nazvaného podle největšího z Galapážských ostrovů, na němž se přemnožily kozy. Na začátku tohoto projektu jich tam bylo na 100 000.
K obnově ekosystému už přispěli i leguáni galapážští, jichž tam vypustili do volné přírody před třemi lety 3 143 jedinců. »Příroda na ostrově už začíná prokazovat pozitivní změny díky těmto leguánům, kteří mimo jiné rozptylují po ostrově semena rostlin,« uvedl Luis Ortíz-Catedral, šéf expedice odborníků, která zmapovala novou populaci leguánů na ostrově.
Souostroví Galapágy, které leží asi 1000 kilometrů od ekvádorské pevniny, tvoří dvě desítky sopečných ostrovů. Začátkem 19. století se staly »přírodovědnou laboratoří« britského vědce Charlese Darwina, který právě tam došel k poznatkům klíčovým pro svou evoluční teorii. V roce 1978 byly Galapágy kvůli unikátní fauně a flóře prohlášeny přírodním dědictvím UNESCO. Posléze ale tato organizace oznámila, že ekosystémy souostroví vážně ohrožují invazivní druhy a turistika.
Leguán galapážský (Conolophus subcristatus) je velký druh vejcorodého endemitního ještěra, který může dorůst do více než jednoho metru s váhou až 10 kilogramů.
Je všežravý, ale až z osmdesáti procent jeho potravu tvoří hlavně různé sukulenty, kaktusy a jejich plody, nejčastěji opuncií. Opuncie vyhledává jako potravu hlavně v období sucha, protože obsahuje dostatek vláhy. Pomocí drápů odstraňuje z kaktusu ostnaté trny, ale někdy je polyká s nimi.
Zajímavostí je vztah leguánů s galapážskými pěnkavami. V jejich přítomnosti se leguáni odlepí od země a nechávají si pěnkavami odstranit klíšťata a jiné parazity a to i z břicha.
Mláďata se líhnou po 85 až 110 dnech a do jednoho týdne se vyhrabou z nory. Do dospělosti vyrostou až za poměrně dlouhou dobu cca v patnácti letech a ve volné přírodě se mohou dožít až 50 let.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/AP/Andrade Santiago L, Twitter/Qué Noticias!, Twitter/CRCiencia, wikipedia/Creative Commons/GNU/Garrondo