Kriticky ohrožené dlouhokrčky McCordovy i zatvrzelé zastánce myšlenky, že plazi jsou nesympatičtí, studení a nemohou být roztomilí, přesvědčí tyto endemitní želvy o opaku. A pokud vás o tom neujistí pěkné fotografie, můžete se sami přesvědčit v jihlavské zoo v Tropickém pavilonu, kde jsou od středy k vidění pro veřejnost.
Zoologická zahrada Jihlava chová tyto dlouhokrké želvy od roku 2022, ale doposud byly před zraky návštěvníků skryty v zázemí Tropického pavilonu. Od středy však nahradili ve veřejnosti přístupném pavilonu hned v první expozici u vstupu do tohoto pavilonu, kde nahradily v anakondy velké. Chov anakond velkých Zoo Jihlava z prostorových důvodů ukončila.
Dlouhokrčka McCordova (Chelodina mccordi mccordi) je jedním z unikátních (endemitních) pokladů indonéského ostrova Roti, a patří mezi kriticky ohrožené druhy. Tento fascinující druh želvy se vyskytuje výhradně na severní části tohoto malého ostrova na pouhých 70 kilometrech čtverečných, kde obývá mělká sladkovodní jezírka, močály s tekoucí vodou a rýžová pole. Mimo tento ostrov žije cca 250 jedinců v zoologických zahradách.
Karapax (hřbetní část krunýře) této želvy je šedohnědě až kaštanově zbarvený a dosahuje délky 15–25 centimetrů, plastron (spodní část krunýře) má světle krémovou barvu bez kresby. Samice jsou mírně větší než samci, ale ti mají zase výrazně delší ocas. Hmotnost dospělého jedince se pohybuje od 440 až po 820 gramů.
Krk je téměř tak dlouhý jako krunýř, a proto jej nedokáže zatáhnout. Na místo toho krk esovitě skládá k okraji krunýře, aby mohla ukrýt hlavu v případě potřeby.
Dlouhokrčka McCordova číhá na svou potravu, a pak ji loví rychlým výpadem hlavy na dlouhém krku s nasátím úlovku do úst. Živí se korýši, rybami a dalšími drobnými živočichy. Tyto želvy jsou aktivní převážně v noci.
Je dobrý plavec a na souši se vyjma kladení vajec vyskytuje pouze v obdobích sucha, kdy obývá i lesy, kde se ukrývá pod kládami a kameny.
Třikrát do roka samice klade cca devět až třináct vajec, mláďata se z nich líhnou zhruba po třech až čtyřech měsících.
Populaci dlouhokrček snižuje jak ztráta přirozených biotopů v důsledku postupující civilizace, tak nelegální komerční lov, jelikož je pro svoji vzácnost vyhledávaným sběratelským artiklem, ačkoli oficiálně je obchod s ní zakázaný. Jejím přirozeným predátorem je prase divoké.
Tato kriticky ohrožená dlouhokrká želva Chelodina mccordi obývá ve dvou oddělených populacích (poddruzích) již zmíněný, velmi malý areál 70 kilometrech čtverečných ve vnitrozemí malého indonéského ostrova Roti. Jedná se o Chelodina mccordi mccordi, která se vyskytuje na tomto ostrově ve východní provincii Nusa Tenggara, a Chelodina mccordi roteensis jejíž vyčleněná populace žije na tomto ostrově v jezeře Enduy a okolních mělčinách. Od nominátního typu se liší velmi málo, nejvýraznější rozdíl je robustnější hlava.
Na nedalekém indonéském ostrově Timoru žije její třetí poddruh Chelodina mccordi timorlestensis, hlavně v a u jezera Ira Lalaro.
V roce 2019 se Zoo Brno podařil odchov těchto dlouhokrček, poprvé v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad.
(mac)
FOTO – Zoo Jihlava/Daniela Oberreiterová, Wikimedia Commons/CC BY-SA 3.0/Salix, Wikimedia Commons/CC BY 3.0/Hinrich Kaiser