Nová studie ukázala, že obnova travních porostů v rámci čínského systému ekologických kompenzací přispívá ke zvýšení výnosů kukuřice díky regulaci místního klimatu. Výzkum tak přináší nový pohled na vztah mezi ochranou ekosystémů a potravinovou bezpečností, uvedla Lanzhouská univerzita.
Studie vůbec poprvé systematicky prokázala, že rozsáhlá obnova travních porostů může významně zvýšit zemědělské výnosy díky ovlivňování místních klimatických podmínek. Zároveň ukazuje, že ochrana přírody a zemědělský rozvoj se nemusí vzájemně vylučovat, ale mohou se naopak podporovat.
Výzkum vedl tým z Fakulty pasteveckého zemědělství a technologií Lanzhouské univerzity ve spolupráci s odborníky z řady domácích i zahraničních univerzit a výzkumných institucí. Výsledky byly zveřejněny v prestižním vědeckém časopise Nature Climate Change.
Dosavadní názor, podle něhož jsou ochrana ekosystémů a potravinová bezpečnost v konkurenčním vztahu a zisky jedné oblasti znamenají ztráty v druhé, dlouhodobě ovlivňoval tvorbu zemědělských politik po celém světě.
»Naše studie narušuje tradiční představu, že mezi těmito dvěma cíli musí nevyhnutelně existovat kompromis,« uvedl profesor Liu Min z Fakulty pasteveckého zemědělství a technologií Lanzhouské univerzity.
Vědci využili zavádění čínské politiky ekologických kompenzací travních porostů jako specifický přírodní experiment.
Tento program patří k největším ekologickým obnovovacím projektům na světě. Jeho cílem je omezit nadměrnou pastvu prostřednictvím opatření, jako jsou zákazy pastvy nebo regulace poměru mezi počtem hospodářských zvířat a dostupným krmivem. Současně poskytuje chovatelům odpovídající finanční kompenzace. Program byl zaváděn postupně od roku 2011 a rozšířil se z původních 66 okresů na 242 okresů do roku 2016.
Výzkumný tým analyzoval výsledky tohoto postupného zavádění a pomocí statistické metody známé jako »staggered difference-in-differences« systematicky vyhodnotil příčinné dopady politiky na místní klima i zemědělské výnosy.
Studie zjistila, že obnovené travní porosty během vegetačního období snižují průměrnou teplotu o 0,1 stupně Celsia a zvyšují množství srážek o 11,48 milimetru. Tím zmírňují dopady vysokých teplot a sucha v klíčových fázích růstu a rozmnožování plodin.
Tento efekt regulace místního klimatu má podle vědců zásadní význam pro zemědělskou produkci. Podle scénáře klimatických změn RCP4.5, který představuje střední variantu budoucího vývoje klimatu, by se během příštích dvou desetiletí měly oblasti pěstování jarní kukuřice v severní Číně oteplit o 0,5 až 1,5 stupně Celsia, a množství srážek by mohlo klesnout přibližně o 25 milimetrů.
»Ochlazující efekt obnovy travních porostů by mohl kompenzovat zhruba sedm až dvacet procent očekávaného oteplení,« uvedl Liu.
Podle něj je hlavním poznatkem studie skutečnost, že ochrana přírody a potravinová bezpečnost nejsou ve vzájemném konfliktu.
»Klíčovým závěrem našeho výzkumu je, že ochrana ekosystémů a potravinová bezpečnost se zároveň nevylučují. Obnova travních porostů vytváří synergický efekt, kdy ochrana přírody současně podporuje růst zemědělské produkce díky regulaci místního klimatu,« zdůraznil Liu.
Nové poznatky podle něj mohou mít významné dopady i na tvorbu zemědělských politik v dalších částech světa. Mohou pomoci zemím budovat odolnější zemědělství vůči klimatickým změnám, zejména v regionech s podobnými přírodními a klimatickými podmínkami, jaké byly předmětem této studie.
(Xinhua)
Diskuze je uzavřena.