Německo: Znepokojení nad vzestupem »krajní« pravice v Sasku-Anhaltsku

Alternativa pro Německo (AfD) potvrdila první odhady ohledně zisku 44,5 % a nechala ve volbách v Sasku-Anhaltsku s velkým náskokem vládní Křesťanskodemokratickou stranu (CDU) za sebou. Hlasování předurčila ekonomika, životní náklady a sociální stát. Nakonec má po sečtení všech hlasů 43,8 procenta a 39 z 83 křesel.

Ještě před volbami kancléř Friedrich Merz varoval před »významnými (ekonomickými) škodami« v Sasku-Anhaltsku, pokud bude po volbách neděli vytvořena vláda pod vedením AfD. Merz také obvinil svoji předchůdkyni Angelu Merkelovou z nárůstu hlasů krajní pravice v posledních letech a kroky své vlády označil za »nápravné«.

»Nedokážu si představit, že by mezinárodní investoři šli do státu zakládat firmy pod vedením premiéra z AfD,« řekl kancléř v rozhovoru, který poskytl v neděli večer na prvním kanálu německé veřejnoprávní televize AfD.

Jeho strana (CDU), pokračoval, udělá vše pro to, aby této možnosti zabránila – s odkazem na 20 % voličů, kteří se v průzkumech veřejného mínění jevili jako nerozhodnutí.

Ticho… pro levici

Merz se však vyhnul odpovědi na otázku, zda by CDU akceptovala vedení zemské vlády s pomocí nebo tolerancí levice.

Rozhodnutí bývalé kancléřky Merkelové, zejména v otázce otevřených hranic, byla podle Merze chybná a to nejen z dnešního pohledu, ale i na tehdejší dobu.

»Moje vláda to nyní musí napravit. A proto čelíme břemenu, kterého se můžeme zbavovat jen krůček po krůčku,« řekl.

Konkrétně ohledně imigrace zdůraznil, že v současných volebních kampaních ve spolkových zemích »již nehraje roli« kvůli prudkému poklesu počtu imigrantů, ke kterému vedla politika jeho vlády.

Merz také Merkelovou obvinil z problémů s dodávkami energie (zelená politika) a poznamenal, že pod jeho vedením by jaderné elektrárny v zemi nebyly uzavřeny. »Chyba byla v tom, že (jaderné elektrárny) zavřeli dříve, než byla vyvinuta alternativní řešení,« uvedl.

Na otázku ohledně nízkých výsledků jeho strany a vlády v průzkumech veřejného mínění kancléř připustil »deficit důvěryhodnosti« a připsal jej dluhu ve výši jednoho bilionu eur, který si vládní koalice vzala za účelem modernizace infrastruktury a obranných schopností země…čili bezuzdného zbrojení.

Alibistická sebekritika

»Uznávám, že během volební kampaně jsme řekli ne novému zadlužení. A chci tento deficit důvěryhodnosti uzavřít. To ale bude možné pouze tehdy, pokud se ekonomika zotaví, což se pomalu zotavuje,« zdůraznil a dodal: »I po dlouhém období slabosti a částečné recese se z ekonomiky již objevují pozitivní signály.«

Výsledek voleb v Sasku-Anhaltsku vytváří nová data pro politickou mapu Německa, jelikož silný výkon AfD vyvolává intenzivní obavy u ostatních stran a vrací do popředí debatu o tom, zda lze neformální »firewall« proti tzv. »krajní« pravici udržet.

Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová a Ulrich Siegmund – 35letý podnikatel a politik z krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) s aurou popové hvězdy a více než 1,2 miliony sledujících na TikToku a Instagramu – se nenechal odradit a proměnil to ve volební zbraň. Z prodejce interiérových vůní se studiem organizační psychologie a obchodní administrativy se komunikativně zdatný Siegmund stal nejlepším »prodejcem« narativu AfD v Německu.

První odhady se potvrdily

První odhady ARD udávaly Alternativě pro Německo (AfD) 44,5 %, což ji s velkým náskokem řadilo na první místo.

CDU zaznamenala výrazný propad o téměř 20 procentních bodů a se ziskem 17,2 procenta hlasů obsadila druhé místo. V zemském sněmu bude mít 15 poslanců. Strana přitom dosud vedla zemskou vládu a její nedělní výsledek je v Sasku-Anhaltsku historicky nejhorší.

Třetí skončila SPD s 9,3 procenta hlasů, těsně před Zelenými, kteří získali 8,9 procenta. Levice obdržela 8,6 procenta. Všechny tři strany budou mít v zemském sněmu po osmi mandátech. BSW, která se v prvních prognózách pohybovala pod pětiprocentní hranicí, nakonec získala 5,3 procenta hlasů a pět křesel.

Za výsledky průzkumů se skrývá společnost, která se zdá být obzvláště znepokojena svou ekonomickou situací. Volební období v Sasku-Anhaltsku bylo poznamenáno debatami o přesnosti, rostoucími cenami zboží a služeb a nejistotou ohledně budoucnosti průmyslových podniků a pracovních míst.

Průzkum provedený společností infratest-dimap pro ARD jasně vystihuje náladu. Pouze 13 % respondentů uvedlo, že jsou ohledně ekonomické situace státu optimističtí, zatímco 82 % vyjádřilo obavy.

Ekonomika a sociální zabezpečení byly na předních příčkách kritérií, podle kterých voliči vybírali stranu, stejně jako ve volbách v roce 2021. Celkově je 25 % respondentů uvedlo jako klíčový faktor při své volbě.

Podle Süddeutsche Zeitung, sestavení vlády po volbách bude pravděpodobně komplikované. Podle prognóz AfD nezíská v zemském parlamentu absolutní většinu a bude potřebovat koaličního partnera. Vzhledem ke vstupu levicové BSW Sahry Wagenknechtové do zemského parlamentu by ani spolupráce mezi CDU, Levicovou stranou, Zelenými a SPD neměla většinu. Rozhodující roli při sestavování vlády bude hrát strana s nejmenším počtem křesel. Jedinou jistotou je, že strany s velmi odlišnými postoji budou muset najít společnou řeč.

Malý stát se specifickými sociálními tlaky

Tento obrázek je ještě důležitější vzhledem k demografickým charakteristikám Saska-Anhaltska. Je to spolková země s nejstarší populací v Německu, přičemž více než polovina voličů je již v důchodovém věku nebo jí do něj zbývá jen několik let . Pro takový elektorát nabývá zvláštního významu směřování systému sociální ochrany, důchodů a finančního zabezpečení. Zároveň se v regionu nacházejí velké průmyslové jednotky, které čelí problémům, což posiluje obavy o zaměstnanost a vyhlídky místní ekonomiky. Nespokojenost se současnou vládou byla také silná. 

Pouze 33 % respondentů uvedlo, že jsou spokojeni s vládnoucí koalicí CDU, SPD a FDP, zatímco 66 % vyjádřilo nespokojenost.
Před hlasováním však byla situace složitější. 46 % občanů uvedlo, že by dalo přednost vládě vedené CDU, zatímco odpovídající číslo u »krajní« pravice bylo 41 %.

Podobný obrázek byl i v případě osoby zemského premiéra: Sven Schulze z CDU získal 46 % hlasů, oproti 40 % pro kandidáta Alternativy pro Německo Ulricha Sigmunda.

»Firewall« se testuje

Nejdůležitější je politické poselství. Německé strany dosud podporovaly zásadu, že nebudou spolupracovat s krajní pravicí, což je politika, která převládá a je označována jako »firewall«. Očekává se, že nová volební realita v Sasku-Anhaltsku znovu roznítí debatu o tom, jak účinná je tato obrana a jak dlouho může vydržet, když krajní pravice získá tak silnou voličskou základnu.

Volební noc v Sasku-Anhaltsku se tedy netýká jen formování příští zemské vlády. Je to další jasný vzkaz pro Německo, kde se ekonomická nejistota, krize v průmyslu a obavy o sociální stát nyní setkávají s působivým vzestupem krajní pravice. Otázkou, která se od dnešního dne otevírá, je, zda budou tradiční strany schopny reagovat na nespokojenost občanů, aniž by změnily svůj postoj ke »krajní« pravici. Odpověď se nedostane jen v Sasku-Anhaltsku.

Ioannis Sideropulos