Zákaz vlastnického práva, potraty v devátém měsíci těhotenství nebo volební právo cizincům. To jsou jen některé z dezinformací, které se šíří na internetu a po sociálních sítích o návrhu nové ústavy v Chile, o které občané této jihoamerické země budou hlasovat v neděli, napsala agentura Reuters. Ačkoliv zpočátku byli Chilané nakloněni nové ústavě, která by nahradila text schválený během diktatury Augusta Pinocheta, teď podle průzkumů spíše převažuje odmítavý postoj. Část voličů ale ještě není rozhodnuta.
O návrhu nové ústavy, který je volně k dostání v ulicích, obchodech či na internetu, se v posledních týdnech šíří velký počet dezinformací nebo polopravd. Skuteční návrh, který sepsal sněm, kde převažovali nezávislí či levicoví poslanci, klade velký důraz na sociální práva, mnohonárodností skladbu státu a ekologii. To je výrazná změna vůči stávající ústavě, která má protržní a konzervativní ráz.
Dezinformace či polopravdy se šíří hlavně na sociálních sítích a komunikačních platformách. Podle odhadu odborníka na sociální sítě a internet Marcela Mendozy se například dezinformace o nové ústavě šíří na twitteru třikrát rychleji než zprávy zavedených médií. Nejvíce uživatelů falešné či neúplné zprávy osloví ve 24 hodinách od zveřejnění, což ztěžuje zásah regulátorů sociálních sítí. »Ty vždy zasahují pozdě,« dodává Mendoza.
Sociální sítě ale tvrdí, že se proti dezinformacím snaží bojovat. Společnost Meta, která provozuje Facebook či komunikační platformu WhatsApp, uvádí, že omezuje šíření nepodložených či vymyšlených zpráv a posílila redakční týmy. V podobném duchu se vyjádřil i Twitter, který ale odmítá zveřejnit informace, kolik odstranil falešných zpráv a účtů. Jeho mluvčí uvedl, že tak činí, jen když o to oficiálně žádají úřady a soudy.
Snahám sociálních sítí ale moc nevěří šéf organizace Serval, která zajišťuje pořádání voleb, Andrés Tagle. »Sociální sítě prodávají reklamu, takže vítají, když se lidé více dívají na jejich obsahy, i když jsou třeba falešné,« uvedl Tagle. Dodal, že některé falešné zprávy se týkají i jeho agentury.
Týden před hlasováním v průzkumech veřejného mínění převažoval odmítavý postoj k nové ústavě, uvedla stanice France 24. Deset až 15 procent voličů ale stále neví, zda půjde k volbám a jak bude hlasovat. Jestliže na sociálních sítích mají převahu dezinformace, které haní návrh ústavy, v ulicích jsou naopak více vidět zastánci nové normy. »Nejpravděpodobnější scénář je, že zvítězí zamítnutí (ústavy),« uvedl politolog Marcelo Mella.
Současná chilská ústava je ještě z doby diktátora Augusta Pinocheta (1973-1990), ač od té doby doznala několik úprav. Nová ústava z pera ústavodárného shromáždění, jehož členy lidé vybrali loni v květnu ve volbách, dává větší roli státu, má posílit sociální práva a mimo jiné zakotvuje právo domorodých obyvatel na autonomii. Zmiňuje rovněž genderovou rovnost či právo na zdravé životní prostředí. Jejím velkým propagátorem je levicový prezident Gabriel Boric, který se úřadu ujal letos v březnu.
(ici, čtk)