Tel Aviv a Atény podepsaly obrannou dohodu v hodnotě 3 miliard eur, v jejímž rámci Izrael vybuduje pro Řecko vícevrstvý systém protivzdušné obrany s názvem Achillův štít.
Slavnostní podpis se konal dnes na izraelském ministerstvu obrany v Tel Avivu. Dokument podepsali Amir Baram, generální ředitel izraelského ministerstva obrany, a jeho řecký protějšek Ioannis Bouras.
Cílem dohody je vytvořit integrovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany na ochranu před potenciálními hrozbami, především ze strany Turecka a Íránu.
Řecké společnosti obdrží jako subdodavatelé zakázky v hodnotě přibližně 700 milionů eur (přibližně 25 % celkových nákladů programu). Řecko také získá přístup ke zdrojovému kódu softwaru pro nezávislou údržbu a upgrady systému.
Očekává se, že systém bude plně funkční přibližně 35 měsíců po vstupu smluv v platnost.
Dohoda posílí strategické partnerství mezi Řeckem, Izraelem a Kyprem uprostřed rostoucího napětí ve východním Středomoří. Některé ze systémů, včetně SPYDER, budou nasazeny na řeckých ostrovech v Egejském moři.
Agentura Bloomberg prezentuje dohodu o výstavbě »Achillova štítu« v hodnotě 3 miliard eur jako jednu z největších obranných zakázek v izraelské historii a zároveň jako další článek ve stále užším strategickém vztahu mezi Aténami a Tel Avivem.
Americká agentura se nezaměřuje pouze na zbraňové systémy, které Řecko získá. Dohoda, která byla dnes podepsána, zasazuje do širšího geopolitického přetváření východního Středomoří a Blízkého východu a poznamenává, že k ní dochází v době, kdy se izraelsko-turecké vztahy zhoršily, zatímco Ankara pokročila k dohodě o spolupráci se Saúdskou Arábií a Pákistánem.
Jeden z největších izraelských obchodů
Agentura Bloomberg zdůrazňuje rozsah řeckého zbrojního programu a poznamenává, že dohoda v hodnotě 3 miliard eur – zhruba 3,5 miliardy dolarů – je jednou z největších, jaké kdy izraelský obranný průmysl uzavřel.
»Achillův štít« se bude spoléhat na systémy izraelské výroby a operační zkušenosti, které Izrael získal s používáním vícevrstvé protivzdušné obrany.
Řecko získá stíhací systémy David’s Sling a SPYDER od společnosti Rafael Advanced Defense Systems a také rakety BARAK MX od společnosti Israel Aerospace Industries.
Zároveň Rafael vyvine národní systém velení a řízení, který sjednotí novou techniku do společné architektury protivzdušné obrany.
Turecko v geopolitickém kontextu
Prvkem, kterému Bloomberg přikládá zvláštní význam, je načasování transakce. Agentura zdůrazňuje, že k podpisu dochází po zhoršení vztahů mezi Izraelem a Tureckem, dlouholetým regionálním rivalem Řecka, ale také po vstupu Ankary do nového programu spolupráce se Saúdskou Arábií a Pákistánem.
Ve skutečnosti se ve stejný den, kdy byla podepsána řecko-izraelská dohoda, v Istanbulu konalo první zasedání strategického politického a obranného výboru vytvořeného v rámci tzv. Mekkské obranné dohody.
Časová shoda podle agentury Bloomberg zdůrazňuje dva paralelní procesy: na jedné straně užší strategické sblížení mezi Řeckem a Izraelem a na straně druhé budování nových regionálních partnerství kolem Turecka.
»Čas radikální změny«
Do stejného kontextu Bloomberg zasazuje i prohlášení ministra národní obrany Nikose Dendiase po podpisu dohody. »Žijeme v éře radikálních změn,« řekl ministr a poukázal na to, že moderní konflikty již změnily parametry vojenské obrany a odstrašování.
Řecká volba vícevrstvé protivzdušné obrany odráží právě tuto změnu: potřebu současně řešit různé hrozby, od raket až po bezpilotní letouny.
Strategický vztah mezi Aténami a Tel Avivem
Bloomberg připomíná, že Řecko a Izrael udržují již léta blízké vztahy, které se dále posílily po útoku Hamásu na Izrael v říjnu 2023 a následné válce v Gaze.
Izraelský ministr obrany Israel Katz po slavnostním podpisu v Tel Avivu hovořil o »společných strategických zájmech« a »společných regionálních výzvách«.
Jeho postoj měl jasnou geopolitickou váhu. »V době, kdy se aktéři s hegemonickými ambicemi snaží rozšířit svůj vliv a podkopat stabilitu v regionu, budou Izrael a Řecko i nadále prohlubovat svou obrannou a strategickou spolupráci,« uvedl.
Kromě dohody v hodnotě 3 miliard eur agentura Bloomberg zdůrazňuje také druhou, doplňkovou dohodu v hodnotě 26 milionů eur. Řecko pořídí systémy Rafael Drone Dome na ochranu strategických zařízení před bezpilotními letadly a posílení stávajících obranných schopností.
Celkový obraz, který agentura Bloomberg zprostředkovává, je proto širší než jen velký obchod se zbraněmi: »Achillův štít« je prezentován jako součást přeskupení strategických aliancí v regionu, kde se rovnováha sil rychle mění – a kde se Řecko, Izrael a Turecko nyní pohybují v rámci nových a posílených sítí spolupráce.
Role USA
Zpráva vyzývá Washington, aby zacházel s východním Středomořím jako s jediným strategickým prostorem, a nikoli jako s »administrativní hranicí« mezi EUCOM a CENTCOM.
Má posílit interoperabilitu mezi Řeckem a Izraelem, dále americkou přítomnost a senzory na Kypru, má rozšířit tripartitní a 3+1 dohody do institucionalizovaných obranných rámců a prezentuje řecko-izraelské partnerství jako »model sdílení zátěže«, který snižuje přímou operační zátěž USA.
Nová geostrategická doktrína
Celkově vzato, »Achillův štít« není popisován pouze jako zbrojní program, ale jako jádro nové regionální obranné architektury, která by mohla nově definovat rovnováhu ve východním Středomoří.
Otázkou, která vyvstává, je, zda se Atény omezí pouze na úroveň pořízení zbraňových systémů, nebo zda přistoupí k plnému propojení s Izraelem a – nepřímo – s americkými velitelskými strukturami.
Diskuse o »Achillově štítu« každopádně ukazuje, že východní Středomoří vstupuje do fáze institucionálního vojenského sjednocení s jasným geopolitickým dopadem.
Co se skrývá za společnou obrannou smlouvou
Pobřežní ložiska zemního plynu v Izraeli jsou Tamar, Leviathan, Karish a Tanin. Poslední dvě řecká společnost Energean využívá od roku 2017, kdy provedla odpovídající akvizice.
Zdroje společnosti sdělily, že »bitvy se odehrávají nejen v blízkosti plovoucí výrobní, skladovací a vykládací jednotky (FPSO), ale také v jejích provozech«. Je třeba poznamenat, že FPSO, která v současnosti těží zemní plyn z pole Karish, se nachází 90 km od pobřeží Izraele a je blíže k výhradní ekonomické zóně Kypru. Administrativní služby společnosti Energean v Tel Avivu a technická základna FPSO v Haifě nemají žádné problémy. »Provoz společnosti Energean pokračuje normálně,« ujišťují zdroje a zároveň »společnost neustále monitoruje situaci v Izraeli kvůli bezpečnosti personálu«.
Zdroje společnosti Energeanu prohlašují »plnou podporu Izraeli a Izraelcům« a zároveň zdůrazňují svůj závazek k energetické bezpečnosti země. Za zmínku stojí, že množství plynu z Karishu na izraelský trh dosahuje 6 miliard metrů krychlových ročně. A pokrývají polovinu potřeb domácností a podniků.
Společnost Energean je kótována na burzách v Tel Avivu a Londýně a v současné době připravuje plán rozvoje ložiska Katlan se zásobami 70 miliard krychlových metrů zemního plynu. Do konce roku bude zahájena výroba i v plynovém poli v Severním Karishu.
Ani Izrael, ani Palestina nejsou významnými hráči v ropném průmyslu, ale konflikt se odehrává v širším klíčovém regionu produkujícím ropu.
Izrael má dvě ropné rafinerie s celkovou kapacitou téměř 300 000 barelů denně. Podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) země »prakticky neprodukuje ropu«. Palestinská území podle údajů EIA žádnou ropu neprodukují.
Evropská unie počítá v blízké budoucnosti s »vertikálním energetickým koridorem«, který by měl propojit oblasti Izraele, Kypru a Řecka se Severem energetickými koridory: tzn. propojení kabely vysokého napětí, optických kabelů, ropovodů a plynovodů, jako jednoho z hlavních zdrojů energetické bezpečnosti EU.
Tomu odpovídá i současná smlouva mezi Řeckem a Izraelem, která dále prohlubuje spolupráci a spojenectví dvou historických zemí a národů.
Ioannis Sideropulos