Podle předběžného odhadu, který v pondělí zveřejnil Eurostat, statistický úřad Evropské unie (EU), vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny ve druhém čtvrtletí 2023 oproti předchozímu čtvrtletí o 0,3 %.
V prvním čtvrtletí letošního roku zůstal HDP eurozóny ve srovnání s předchozím rokem na stejné úrovni.
HDP EU ve druhém čtvrtletí roku 2023 zůstal ve srovnání s předchozím čtvrtletím stabilní. V prvním čtvrtletí roku se zvýšil o 0,2 procenta.
Mezi země, které zaznamenaly nejvyšší mezičtvrtletní růst HDP, patří Irsko s 3,3 % a Litva s 2,8 %.
Záporný mezičtvrtletní růst byl zaznamenán ve Švédsku ( – 1,5 %), Lotyšsku (- 0,6 %), Rakousku (- 0,4 %) a Itálii (- 0,3 %).
Meziročně se HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí 2023 zvýšil o 0,6 % a HDP EU vzrostl o 0,5 %.
V prvním čtvrtletí roku 2023 zaznamenala eurozóna i EU ve srovnání se stejným obdobím loňského roku růst HDP o 1,1 procenta.
Růst HDP eurozóny o 0,3 % »byl lepší, než se očekávalo, ale byl také podpořen velmi silnou aktivitou v Irsku, které je známé svou kolísavostí díky nadnárodním účetním aktivitám. Bez Irska by byl růst poloviční,« uvedl Bert Colijn, hlavní ekonom ING pro eurozónu.
Podle Colijna prochází hospodářská aktivita v eurozóně útlumem v důsledku vysoké inflace, slabé globální poptávky a zpřísňování měnové politiky.
Colijn varoval, že v nadcházejících čtvrtletích zůstává vysoké riziko recese, a zdůraznil, že rozdíly ve výkonnosti jednotlivých zemí zůstávají poměrně velké. Uvedl, že očekává, že zpracovatelský průmysl bude ovlivněn nižší poptávkou a nižší bude i produktivita služeb, protože odeznívají důsledky obnovení činnosti po pandemii covid-19.
Mezitím inflace v eurozóně pokračuje ve svém klesajícím trendu. V červenci činila meziročně 5,3 %, což je méně než 5,5 % v červnu, uvedl Eurostat.
Hlavními tahouny inflace v eurozóně zůstávají potraviny, alkohol a tabák (meziročně 10,8 procenta). Ceny služeb se letos v červenci oproti stejnému měsíci roku 2022 zvýšily o 5,6 procenta, což je o 5,4 procenta více než minulý měsíc.
Neenergetické průmyslové produkty zaznamenaly v červenci meziroční inflaci 5 % oproti 5,5 % v červnu. Ceny energií zaznamenaly v červenci zápornou inflaci ve výši minus 6,1 procenta oproti minus 5,6 procenta v červnu.
Mezi země s nejvyšším meziročním nárůstem inflace v červenci patřilo Slovensko (10,2 %, což je pokles z červnových 11,3 %), Chorvatsko (8,1 %, což je pokles z červnových 8,3 %) a Litva (7,1 %, což je pokles z červnových 8,2 %).
Podle Evropské centrální banky (ECB) míra inflace i přes svůj nedávný pokles »zůstane delší dobu vyšší než je cíl«, neboť základní inflace zůstává celkově vysoká.
»Následující rozhodnutí Rady guvernérů zaručí, že klíčové úrokové sazby ECB budou nastaveny na dostatečně restriktivní úrovni tak dlouho, jak to bude nutné k dosažení včasného návratu inflace ke dvouprocentnímu střednědobému cíli,« uvedla centrální banka minulý týden ve své zprávě.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý čtvrtek na tiskové konferenci po zasedání Rady guvernérů zopakovala, že úroková sazba bude hlavním nástrojem banky ke snížení inflace, která podle ECB zůstává »příliš dlouho vysoká«.
(Xinhua)