Navzdory ambiciózním plánům »dosažení obranné připravenosti EU do roku 2030 zůstává náročné«, uvádí se ve zprávě Evropského účetního dvora (EÚD). Zpráva analyzuje vývoj obranné politiky EU od roku 2020 a zdůrazňuje výzvy a příležitosti pro Unii, jakož i rizika spojená s finančním řízením, správou a odpovědností.
Prudká změna bezpečnostní situace v EU vedla její členské státy k výraznému navýšení financování obrany – odvětví, které trpělo roky nedostatečnými investicemi, nedostatečnými zásobami munice a raket, dlouhými výrobními lhůtami, závislostí na dodavatelích mimo Evropu a logistickými překážkami. Evropský obranný průmysl se dnes snaží rozšířit svou výrobní kapacitu, podpořit inovace a posílit partnerství.
Pokud jde o příležitosti, EÚD se domnívá, že bezpečnostní rámec a zvýšené financování mohou přispět k rozšíření schopností evropské obranné průmyslové a technologické základny, a stát se tak hnací silou inovací. Zároveň lze rozvíjet nové formy spolupráce, jako jsou obranné klastry a koalice pro rozvoj schopností, a zároveň posilovat strategická partnerství, zejména s Ukrajinou.
Kromě toho by poskytování pobídek zemím EU k nákupu obranných systémů od evropských dodavatelů prostřednictvím preferenčních doložek EU mohlo v dlouhodobém horizontu přispět ke snížení závislosti na dodavatelích mimo Evropu.
Důležitá omezení
Pokud jde o rizika, EÚD odhaduje, že dosažení cíle EU, kterým je strategická autonomie a schopnost samostatně udržovat vysoce intenzivní vojenské operace do roku 2030, nebude snadné.
Analytici v oblasti obrany poukazují na značná omezení, jako jsou roztříštěné národní systémy, průmyslová úzká hrdla, pomalá politická koordinace a závislost na Spojených státech. EU má však potenciál dosáhnout podstatného pokroku, o čemž svědčí zvýšené výdaje a rychlý rozvoj výroby munice.
Celkové výdaje zemí EU na obranu se mezi lety 2020 a 2025 zvýšily téměř o 80 %. Podle EÚD by však absence účinného plánovacího procesu na úrovni EU v kombinaci s nedostatečnou koordinací mezi různými finančními toky EU a členských států mohla vést k fragmentaci investic, překrývání nebo mezerám ve schopnostech.
EÚD dále zdůrazňuje, že zvýšené financování, pokud nebude řádně provedeno, může představovat rizika pro jeho provádění a vytvořit úzká místa, pokud jde o suroviny, klíčové komponenty nebo kvalifikované pracovníky, což ztíží využití finančních prostředků.
Konečně je třeba poznamenat, že financování nemusí být dostatečné k pokrytí dohodnutých obranných priorit a dosažení stanovených cílů, jako jsou cíle týkající se vojenské mobility .
EU se stále častěji uchyluje k půjčkám v rámci rozpočtové záruky EU, včetně programu Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) ve výši 150 miliard eur a půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur, z čehož 60 miliard eur je určeno na obranné účely. EÚD zdůrazňuje, že rostoucí financování výdajů na obranu prostřednictvím půjček a využívání půjček podporovaných EU může ohrozit udržitelnost veřejných financí, zpomalit snižování veřejného dluhu a vyvinout tlak na rozpočet EU.
Závěrem EÚD varuje, že složitost struktury správy a řízení a mechanismů odpovědnosti v rámci obranné politiky EU zvyšuje riziko překrývání odpovědností, a poznamenává, že nemá auditní mandát nad všemi zúčastněnými aktéry a nástroji.
Ioannis Sideropulos