Řada zemí EU trvá na přijetí restriktivních opatření vůči Gruzii, včetně pozastavení bezvízového režimu pro její občany v EU, v reakci na přijetí zákona »O transparentnosti zahraničního vlivu« parlamentem země. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na úředníky obeznámené s průběhem jednání.
Podle nich »Nizozemsko, Česká republika, Švédsko a Estonsko přebírají iniciativu k projednání možnosti uvalení protigruzínských sankcí na nadcházejícím zasedání ministrů zahraničí EU, které se uskuteční příští týden«. Mezi opatřeními navrženými k projednání je zrušení bezvízového styku v EU pro gruzínské občany, cílené sankce a zmrazení finančních prostředků EU. Evropská hlavní města zvažují »různá opatření k vyvinutí tlaku na gruzínskou vládu«, uvedli úředníci.
Gruzínský parlament 14. května schválil ve třetím čtení zákon »o transparentnosti zahraničního vlivu«, což vyvolalo ostrá prohlášení Evropské unie o hrozbách pozastavení integrace země do společenství. Také náměstek amerického ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti James O’Brien prohlásil, že USA uvalí sankce na gruzínské úřady, pokud bude v Gruzii podkopávána demokracie. Prezidentka Salome Zurabišviliová zákon 18. května vetovala, ale podle předsedy parlamentu Šalvy Papuašviliho jej poslanci hodlají přehlasovat.
Projednávání návrhu zákona »O transparentnosti zahraničního vlivu« začalo v dubnu. Od té doby probíhají v Gruzii rozsáhlé protesty. Několikrát přerostly ve střety s pořádkovými silami, speciální jednotky použily k rozehnání protestujících pepřový plyn a vodní děla.
Proti zákonu se postavila také OSN, NATO, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rada Evropy. Podle západních představitelů je zákon v rozporu s evropskými hodnotami. Gruzínská vládnoucí strana tvrdí, že slouží pouze k zajištění transparentnosti zahraničního financování nevládního sektoru a médií.
(cik, TASS)
Diskuze je uzavřena.