Podle předběžných údajů, které v pondělí zveřejnil Spolkový statistický úřad (Destatis), vzrostl německý export do Číny v dubnu meziměsíčně o 10,1 % na 8,5 miliardy eur (9,1 miliardy amerických dolarů).
Dovoz z Číny vzrostl o 1,9 procenta na 12,9 miliardy eur a Čína tak podle Destatisu zůstala i v dubnu největším zahraničněobchodním partnerem Německa.
»Čína má pro zahraniční obchod i nadále zásadní význam,« uvedl v pondělním prohlášení Dirk Jandura, prezident Německého svazu velkoobchodu, zahraničního obchodu a služeb (BGA).
Pokud by se největší evropská ekonomika měla hospodářsky oddělit od Číny, hrubý domácí produkt (HDP) Německa by podle nedávné studie, kterou vypracoval Rakouský institut pro hospodářský výzkum (WIFO) na objednávku Nadace pro rodinné podniky, klesl o dvě procenta. To by mělo za následek roční ztráty ve výši téměř 57 miliard eur.
»Odpojení naší ekonomiky od čínského trhu by nebylo v zájmu zaměstnanosti v Německu. Místo nás by nastoupili jiní,« zdůraznil na začátku roku německý ministr financí Christian Lindner.
Celkový export Německa v dubnu podle Destatisu meziměsíčně mírně vzrostl o 1,2 % a dosáhl 130,4 miliardy eur. Dovoz mezitím klesl o 1,7 procenta na 112,0 miliardy eur.
»Náš vývoz se vyvíjel pozitivně díky zlepšené ekonomické situaci v Číně a USA, ale vidíme zde spíše vedlejší pohyby,« řekl Jandura a dodal, že nad zisky převážily zvýšené ceny v důsledku vysoké inflace. »Situace se zdá být lepší, než ve skutečnosti je.«
V květnu byla nálada v německém exportním průmyslu »výrazně horší« než v předchozím měsíci, uvedl nedávno Institut pro ekonomický výzkum ifo. Index exportních očekávání ifo meziměsíčně klesl o 4,7 bodu na pouhých 6,5 bodu, což je nejnižší úroveň od listopadu 2022.
»Globální zvyšování úrokových sazeb pomalu působí na poptávku,« uvedl expert ifo Klaus Wohlrabe. »Německé exportní ekonomice chybí dynamika.«
(Xinhua)