Čína schválila čtvrtou fázi mise na Měsíc s mezinárodní výzkumnou stanicí

Čtvrtá fáze čínského programu průzkumu Měsíce získala státní souhlas a probíhá hladce, oznámil v sobotu Čínský národní úřad pro vesmír (CNSA) poté, co země 9. září oznámila objev nového nerostu Changesite-(Y).

Čtvrtá fáze lunární mise, která se skládá ze sond Chang’e-6, -7 a -8, se má uskutečnit postupně během deseti let a jejím cílem je prozkoumat oblast jižního pólu Měsíce a vybudovat základní strukturu pro Mezinárodní lunární výzkumnou stanici (ILRS), uvedl Liou Ťi-čung, ředitel Střediska lunárního výzkumu a vesmírného programu pod CNSA.

Sonda Chang’e-6 bude vyslána, aby získala vzorky z odvrácené strany Měsíce a vrátila je na Zemi. »Výroba sondy Chang’e-6 byla téměř dokončena. Abychom lépe porozuměli Měsíci, vzhledem k tomu, že sonda Chang’e-4 se poprvé vydala na odvrácenou stranu Měsíce, rozhodli jsme se po diskusích s inženýry a vědci, že sonda Chang’e-6 získá vzorky z odvrácené strany Měsíce a vrátí je na Zemi. Vzorky tak budou mnohem cennější,« řekl Liu pro China Media Group (CMG).

Čtvrtá fáze čínského programu průzkumu Měsíce získala státní souhlas a probíhá hladce. FOTO – CGTN

Podle CNSA bude průzkum jižního pólu dokončen pomocí Chang’e-6 a -7, zatímco Chang’e-8 bude obsahovat klíčové technologie pro testy měsíčního povrchu a předběžný průzkum pro stavbu ILRS. Liu uvedl, že sonda Chang’e-7 je už ve fázi vývoje.

»Cílem našich misí je položit základy pro stavbu lunární stanice, takže je třeba řešit spoustu technologií a prozkoumat energii na Měsíci. Čekají nás velké výzvy. Věřím však, že díky našim předchozím zkušenostem a skvělému týmu uspějeme,« dodal Li.

Snímky sond Chang’e-1, Chang’e-2, Chang’e-3 a Chang’e-4 FOTO – CGTN

Čínské mise lunárních sond

Čína v letech 2007 až 2019 zahájila čtyři lunární mise v rámci svého programu výzkumu Měsíce, známého jako projekt Čchang-e podle čínské bohyně Měsíce.

První čínská lunární sonda Chang’e-1 byla vypuštěna v říjnu 2007. Jednalo se o lunární sondu, která pracovala ve výšce 200 kilometrů nad Měsícem. Shromáždila obrovské množství dat a znamenala první krok ambiciózní čínské mise na Měsíc, která měla tři etapy.

Sonda Chang’e-2, která byla vypuštěna v roce 2010, urazila více než 100 milionů kilometrů od Země, čímž vytvořila rekord v nejdelším letu čínské sondy.

V roce 2013 se sonda Chang’e-3 stala první čínskou sondou, která měkce přistála na Měsíci, a vozítko Yutu vyjelo na Měsíc. V roce 2018 přistála na odvrácené straně Měsíce sonda Chang’e-4, která tak učinila jako první.

V roce 2020 přistála na Zemi sonda Chang’e-5 s 1 731 gramy vzorků z Měsíce, čímž byl završen první čínský pokus o získání a návrat vzorků z Měsíce.

(pr)