Summit EU v Bruselu skončil minulý čtvrtek vyjádřením podpory bílé knize, která volá po posílení evropské obrany.
Členské státy EU však zůstávají rozdělené v otázce obrany Ukrajiny a zajištění vlastní bezpečnosti. Analytici upozorňují, že zatímco se americké obranné závazky mění a Evropa zůstává stranou vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou, sílí tlak na dosažení obranné autonomie. Zda se však tento cíl podaří plně realizovat do roku 2030, zůstává nejisté.
NESHODY OHLEDNĚ POMOCI UKRAJINĚ
Krize na Ukrajině a nový postoj americké administrativy vůči této zemi výrazně zvýšily bezpečnostní uvědomění Evropy, a obrana Ukrajiny se tak stala klíčovým tématem summitu.
»Mezinárodní řád prochází změnami, které nemají obdoby od roku 1945. Toto je rozhodující okamžik pro evropskou bezpečnost,« uvedla vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová v Bruselu.
Před summitem Kallasová navrhla poskytnutí dalších 40 miliard eur (43,38 miliardy amerických dolarů) na vojenskou pomoc Ukrajině. Itálie, Španělsko a Maďarsko byly proti, zatímco některé východoevropské a severské země návrh podpořily. Postoj Francie zůstává nejasný.
Kallasová připustila, že několik zemí EU mělo k návrhu výhrady kvůli finančním omezením. Uvedla, že EU se místo toho více zaměřuje na dosažení bezprostřednějšího cíle – poskytnutí 5 miliard eur, tedy výrazně méně než navrhovaných 40 miliard, na nákup munice pro pokrytí naléhavých potřeb Ukrajiny.
Analytici se domnívají, že vnitřní rozdělení EU ohledně Ukrajiny může oslabit vliv Evropy na probíhající mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou.
Veřejné mínění ukazuje, že kromě zřejmého odporu Maďarska se ostatní členské státy EU nedokázaly dohodnout na konkrétní výši vojenské pomoci Ukrajině. Prohlášení, které na summitu vydalo 26 lídrů EU, sice znovu potvrdilo podporu Ukrajině v různých formách, ale neobsahovalo žádnou specifikaci vojenské pomoci, což poukazuje na rostoucí vnitřní rozpory.
Jian Junbo, ředitel Centra pro vztahy mezi Čínou a Evropou při Fudanské univerzitě v Šanghaji, poznamenal, že ekonomický tlak vedl k neshodám mezi evropskými zeměmi ohledně pokračujícího financování vojenské pomoci Ukrajině. Panují také rozdílné názory na to, jak prostředky získat, zda vyslat na Ukrajinu mírové jednotky, nebo rozšířit francouzský »jaderný deštník« na tuto zemi – v těchto otázkách zatím nebylo dosaženo konsenzu.
UBÝVAJÍCÍ DŮVĚRA
Nedávný článek na webu magazínu The Atlantic tvrdí, že dlouhodobá bezpečnostní závislost Evropy na Spojených státech je neudržitelná. Po nedávném napětí v transatlantických vztazích nese článek výmluvný název: »Evropa už nemůže USA věřit.«
Evropská komise ve středu představila »Bílou knihu o obraně – připravenost 2030«, která vyzývá k vyšším investicím do obranného průmyslu a společných nákupů s cílem zajistit, že Evropa bude mít do roku 2030 robustní obranné kapacity. Na summitu se lídři všech 27 členských států EU shodli v zásadě na cílech tohoto dokumentu.
»Bezpečnostní architektura, na kterou jsme se spoléhali, už není samozřejmostí. Evropa je připravena převzít odpovědnost. Musíme investovat do obrany, posílit naše schopnosti a přijmout proaktivní přístup k bezpečnosti,« uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Tato bílá kniha navazuje na dřívější plán von der Leyenové »ReArm Europe« ve výši 800 miliard eur, jehož cílem je mobilizace zdrojů EU pro posílení obranné autonomie.
Analytici se domnívají, že posun v politice americké administrativy vůči Ukrajině a Evropě přiměl evropské lídry k tomu, aby obrannou autonomii a strategickou nezávislost upřednostnili.
Článek na webu britského Mezinárodního institutu pro strategická studia tvrdí, že »vzhledem k tomu, že USA už neslouží jako spolehlivý obranný partner, Evropa musí převzít odpovědnost za pomoc Ukrajině a řešení vlastní závislosti na Spojených státech«.
TRNITÁ CESTA VPŘED
Analytici poukazují na to, že ačkoli se EU snaží vymanit z amerického vlivu, její neochota zcela se vzdát bezpečnostního spoléhání na NATO činí cestu k tomuto cíli dlouhou a náročnou.
Paul van Hooft, výzkumník amerického think-tanku RAND, tvrdí, že pokud by se Spojené státy z Evropy stáhly, francouzské a britské jaderné odstrašení by stále nebylo dostatečné k ochraně celého kontinentu.
Nemluvě o tom, že země EU jsou nadále silně závislé na amerických zbraních, takže vytvořit během několika let nezávislý obranný průmysl je nepravděpodobné. Výzkum Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru ukazuje, že Spojené státy tvořily v letech 2020–2024 celkem 64 procent dovozu zbraní do evropských států NATO, zatímco v období 2015–2019 to bylo 52 procent.
Evropa navíc v současnosti postrádá standardizované zbraňové systémy. V důsledku toho se v blízké budoucnosti řada evropských zemí přiklání k nákupu standardizovaných amerických zbraní namísto evropských alternativ.
A nakonec i otázka financování výrazně brzdí snahy EU o dosažení obranné autonomie. Podle diplomatů EU, které citoval deník The Guardian, bude deklarovaných 800 miliard eur obtížné zajistit, protože ekonomicky silné země jako Německo a Nizozemsko odmítají čerpat půjčky kryté EU, zatímco jiné členské státy, zejména na jihu Evropy, nechtějí navyšovat dluhy kvůli výdajům na obranu.
(Xinhua)