Ve čtvrtek 15. ledna se předseda Stálého výboru Národního lidového kongresu (NPC) Zhao Leji setkal v Pekingu s kanadským premiérem Markem Carneyem. A děly se věci nevídané. Kanada zahájí obchod s Čínou vzájemně v jüanech a kanadských dolarech namísto amerického dolaru! Přitom ještě v dubnu 2025 ten samý Carney hovořil o tom, že Čína představuje pro Kanadu největší hrozbu. Tuto »velkou věc« ve světové politice zhodnotil pro iportaL24.cz předseda představenstva Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory Vojtěch Filip.
Pane doktore, čím si tento zásadní obrat vysvětlit?
Děkuji za otázku, odpověď je prostá, protože Čínská lidová republika je v současné době hospodářsky a technologicky nejsilnější ekonomika světa. Navíc nemá zájem platit dluhy, kterými disponují USA, a proto nemají zájem využívat americký dolar jako rezervní měnu, který, když není krytý zlatem, je v mezinárodním obchodě zneužíván, nikoliv využíván. Oba státy, pokud budou obchodovat ve svých národních měnách, tak mohou lépe řešit nejen své vzájemné vztahy, ale také lépe chránit své ekonomiky před inflačními tlaky z USA, vyvolanými tištěním USD.
Vy jste, pane doktore, k Trumpově mezinárodní politice setrvale zdrženlivý, a když myslím setrvale, jedním dechem tím říkám, že jste před jeho nepředvídatelnými kroky varoval už v čase, kdy byl amerických prezidentem zvolen poprvé. Je jasné, že světový řad dostává novou podobu, a já se ptám, jakou roli a proč v něm bude hrát Čínská lidová republika?
Už jsem několikrát připomínal, že po zániku bipolárního světa, který se vytvořil po druhé světové válce, se jednopolární svět s dominancí USA vyčerpal velmi rychle a netrval ani 20 let. Prakticky skončil v roce 2008. Od té doby se vytváří, při silném odporu právě ze strany USA, vícepolární svět. Zatím má tři pevné body a to právě ČLR, RF a USA. Všechny tyto státy mají jak ekonomickou, tak vojenskou sílu i politické postavení v RB OSN. Pro nás, jako pro evropský stát, by bylo výhodné, aby čtvrtým bodem vícepolárního světa byla Evropa, ale ta hloupou politikou s odkazem na tzv. euro-atlantismus neformulovala svůj zájem a sledovala zájem USA. To ji také odsunulo do pozadí a dezorientace evropských politiků je až směšná. To posiluje vedoucí trojici, ale i dává šanci státům, jako je Indie, Brazílie či státům v Africe. Pro Čínskou lidovou republiku je to pak velmi výhodné, protože nemá proti sobě dostatečně připravené soupeře, když USA a RF se vyčerpávají řešením sporů v sousedství nebo s vnitřní opozicí. Kdo sleduje politiku USA, ví velmi dobře, že nasazení tzv. federálních ozbrojených sil v jednotlivých amerických státech se nesetkává s pochopením jak guvernérů, tak zejména obyvatelstva. ČLR tak přirozeně získala rozhodující postavení v tvorbě nového světového uspořádání a myšlenka »sdíleného osudu lidstva v trvalém rozvoji«, kterou vyslovil prezident Si, je nosnou myšlenkou současnosti.
Ve společném prohlášení čínsko-kanadského setkání vedoucích představitelů z konce minulého týdne se kromě jiného uvádí, že Kanada znovu potvrdila svůj dlouhodobý závazek k politice jednotné Číny. Tedy závazek, který Brusel zcela zřejmě nerespektuje. Jaké nejbližší kroky v duchu této nově deklarované čínsko-kanadské obchodní spolupráci očekáváte z Bruselu?
Z Bruselu toho moc neočekávám, i když jednotlivé státy EU tento princip ve dvoustranných jednáních s ČLR respektují. Něco jiného jsou představitelky Evropské komise paní Leyenová nebo paní Kalasová, nevím, zda jsou toho vůbec schopné. Od nás máte odpověď od těch sluhů cizích zájmů, stačí se podívat, kdo opět letěl na Tchaj-wan.
Oba státníci na zmíněném rokování v Pekingu rovněž akcentovali obnovení Čínsko-kanadské společné hospodářské a obchodní komise. Lze v této souvislosti hovořit o nějaké výraznější inspiraci či pobídce pro Česko-čínskou smíšenou obchodní a průmyslovou komoru, v níž jste předsedou představenstva?
Čínsko-kanadská společná hospodářská a obchodní komise je státní institucí, na rozdíl od nás. Je to obdoba u nás známých mezivládních porad, které se konají pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu zejména tam, kde jde o strategické suroviny nebo velké investiční projekty. Pro nás je inspirací právě to, že ze strany čínských podniků je větší zájem o spolupráci s českými podniky, když odpadl ideologicky motivovaný negativní přístup ze strany bývalé vlády. Už tu není obava čínských podniků, že jejich investice nebo obchodní jednání budou čelit nepřízni úřadů. A to přes deklarovaný liberální přístup k obchodování našich firem.
Poslední dotaz ještě k činnosti vaší komory. Zásadní význam Číny pro budoucnost Evropy je bezpochybný. Neuvažujete o nějakém společném setkání vašeho představenstva např. s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem nebo přímo s premiérem Andrejem Babišem? Přece jen jde o hodně…
I za tuto otázku děkuji, zatím jsme na představenstvu o tomto kroku nemluvili, ale nevylučuji takový krok.
Petr Kojzar
Diskuze je uzavřena.