Pětikoaliční vláda Petra Fialy nebyla na vládnutí připravena a nyní vymýšlí improvizace. Její řeči o tom, jak nebude zvyšovat daně, byly lží od začátku. Vláda si absolutně neví s inflací rady, a ještě zvažuje takové opatření, které ze své podstaty zasáhne ty nejchudší. Nic jiného, než oškubání běžného občana a nejspíše těch nejchudších, od této vlády nečekám. V rozhovoru pro iportaL24.cz to uvedla ekonomka Ilona Švihlíková.
Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, což je nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Kde vidíte důvody tak vysokého schodku?
Důvody jsou zřejmé. V minulém volebním období došlo k řadě zásadních změn na straně příjmů, které vytvořily strukturální deficit kolem 200 mld. Kč. Jen namátkově, katastrofální stravenkový paušál, zpětná vratka daně, snížení DPH na ubytování, paušální daň pro OSVČ a samozřejmě zrušení superhrubé mzdy, resp. nahrazení konstrukcí, která je v rámci veřejných financí ČR neudržitelná.
Vláda podle svého předsedy Petra Fialy nadále počítá s tím, že schválený schodek státního rozpočtu 295 miliard korun dodrží. Je to podle vás reálné?
Reálně to nevidím, zřejmě je to nějaký povinný fialový optimismus.
Ministr financí Zbyněk Stanjura připravuje konsolidační balíček, který by měl od roku 2024 snížit strukturální deficit nejméně o jedno procento HDP, což odpovídá 70 miliardám korun. Dá se to provést bez toho, že by to znamenalo značný dopad na peněženky občanů?
Katastrofa je, že vláda teprve nyní něco připravuje a kutí. Je patrné, že vůbec nebyla na vládnutí připravena a že nyní vymýšlí improvizace. Její řeči o tom, jak nebude zvyšovat daně, byly lží od začátku. Od této vlády nečekám systémový pohled na příjmy. Opět namátkově: jaké subjekty se vyhýbají zdanění, jak napravit deformace základu daně u právnických osob, jak se zaměřit na zneužívání vnitrofiremních cen atd. Nic jiného, než oškubání běžného občana a nejspíše těch nejchudších, od této vlády nečekám.
Jedním z opatření mají být i změny DPH, uvažuje se pouze o dvou sazbách. Je to samo o sobě problém, anebo bude záležet na tom, které komodity budou do dané sazby zařazeny.
Je to nesmysl. Zvyšování DPH je proinflační opatření. Vláda si absolutně neví s inflací rady, a ještě zvažuje takové opatření, které ze své podstaty, DPH je degresivní daň, zasáhne ty nejchudší.
Podle informací, které zatím pronikly do médií, by se mělo do nejvyšší 21procentní sazby přesunout např. vodné, stočné, teplo nebo léky. Co o tom soudíte?
Je to proinflační, asociální. Větší hloupost už skoro nelze vymyslet.
Je rozumné zatěžovat lidi, kteří už dnes mají velké sociální problémy, dalším zvyšováním cen?
Samozřejmě, že nikoliv. Ale vláda skutečně nemá plán a nikdy ho neměla. Oni nepočítali s tím, že budou vládnout, a podle toho to vypadá.
Velkým problémem jsou ceny potravin. Kdo se podle vás na jejich růstu nejvíce podepisuje, jsou to řetězce, potravináři nebo zemědělci?
Nemusíme se dohadovat, vždyť vláda má k dispozici úřad pro ochranu hospodářské soutěže, má zákon o cenách. Rok a půl hovořím o tom, ať využije instituce a nástroje, které má k dispozici. Místo toho se dozvídáme, že máme jezdit nakupovat do Polska.
Opozice volá po snížení nebo krátkodobém úplném zrušení DPH na potraviny. To Stanjura odmítá. Snížení DPH by se podle něj na koncové ceně pro zákazníka nijak neprojevilo. Je pravda, že u nás by takový scénář byl pravděpodobný, proč ale např. v Polsku má tento krok pozitivní dopad na ceny potravin?
Už to, že ministr financí přiznává, že by se to neprojevilo na ceně potravin, ukazuje sílu řetězců a jejich marže. V Polsku mají více konkurenční trh, nenechali si tam rozbujet tiché kartely plus nebyli tak hloupí, aby si nechali zničit maloobchodní síť a celou ji prodali do zahraničních rukou. Teď vidíme výsledky.
Bojuje podle vás česká vláda s inflací dostatečně?
Nebojuje s ní vůbec. Je to další téma, kde si prostě neví rady. Nechává ji proplout do ekonomiky, přičemž ta inflace se na začátku roku začala penetrovat do inflačních očekávání přes využití inflačních doložek. Místo toho rozvažuje o změnách DPH, které by inflaci ještě zvýšily. Vrcholem drzosti je pak obvinovat z inflačních tlaků zaměstnance, kteří zažívají jeden z největších propadů reálné mzdy za posledních třicet let.
Velkým tématem je v poslední době také důchodová reforma, kterou připravuje resort práce. Vláda už ale zasáhla do systému mimořádných valorizací, když změnila valorizační schéma pro červencovou mimořádnou valorizaci, čímž obrala důchodce v průměru o tisíc korun. Co o tomto rozhodnutí soudíte?
Vládě, která neumí řešit problém inflace jinak, než zneužitím stavu legislativní nouze a okradením důchodců, těžko mohu věřit, že přesně ví, co bude za třicet let a jak bude vypadat ekonomika a demografie. Je to stále stejný postup, neví, co dělat, plácá se v tom a hojí se na nejslabších skupinách.
Opozice se přijetí tohoto zákona snažila ve Sněmovně zabránit obstrukcemi, mimo jiné i kvůli projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze. Nyní připravuje podání ústavní stížnosti. Má podle vás šanci na úspěch?
Nedokážu posoudit, nejsem právník. Ale pokud to dostane do rukou pan Rychetský, vlastně taťka této vlády, tak stížnost určitě zamítne.
Pokud jde o důchody, ministr Jurečka představil i další chystané úpravy. Řádné valorizace penzí mají být i nadále k 1. lednu, a to o inflaci a jednu třetinu průměrné mzdy, ty mimořádné nahradí měsíční příspěvek k důchodu. Jak se na tyto změny díváte?
Rezignace na povinnosti státu. Zpupný amatérismus.
Souhlasíte s argumentem ministra, že se nebudou rozevírat nůžky mezi důchodci s nízkými a vysokými příjmy?
Tak to se věru dá udělat jinak. Může začít klidně úpravou deformací v systému, třeba tím, jak jsou systémově znevýhodňováni pracující důchodci.
Vláda uvažuje i o úpravě věku pro odchod do důchodu podle vývoje průměrného věku dožití, aby se v budoucnu doba strávená v důchodu shodovala se současností. Podporuje také zpřísnění podmínek pro předčasný důchod. Nově bude možný pouze tři roky před běžnou hranicí, podmínkou bude 40 let sociálního pojištění.
To je na samostatné delší pojednání. Jen pár poznámek k tomu: Věk dožití a věk zdravého dožití jsou velmi odlišné kategorie. Důchodový systém není nic jiného než dohoda ve společnosti, jak se bude rozdělovat vytvořené bohatství mezi starší a mladší generací. A existuje obrovské množství variant, včetně zdanění kapitálu, jak to udělat. Zvyšování věku odchodu do důchodu jako jedinou variantu vymyslí i cvičený šimpanz.
Nicméně důchodový systém je v deficitu. Kde vidíte hlavní důvody a jak to lze podle vás řešit?
V minulých letech, a není to tak dávno, byl v přebytku. Zajímá to někoho, že by to někdo z vlády zanalyzoval? Potřebujeme se podívat nejprve na příjmovou stranu a situaci na trhu práce a pak zvažovat další zdroje. Deficity byly i v minulosti. Proč se nezdaňují kapitálové příjmy? Proč se má zdaňovat jen práce? Proč existují tak obrovské rozdíly mezi zdaněním zaměstnanců a OSVČ?
Jak by podle vás vláda měla k důchodové reformě přistupovat?
Inteligentně. Takže ve scénářích vývoje. Ani demografické prognózy nejsou jisté, představa, že se lidé budou dožívat stále vyššího věku, za situace úpadku systému veřejných služeb, je mimo realitu. Spíš jsou tu síly, které chtějí, aby stát, pokud možno, žádné důchody neposkytoval a vše se zajišťovalo na komerční bázi. Důchodová reforma nabízí možnost pro řadu finančních skupin otevřít masivní kanál pro dobývání renty. Na to je třeba dávat pozor. A nezapomínat, že stát by měl být garant sociálního smíru a jeho úkolem není nechat lidi udřít k smrti, ale vytvořit podmínky pro důstojný život.
Jana Dubničková
Diskuze je uzavřena.