Fotonické výpočetní systémy sice prokázaly potenciál ve specifických úkolech, ale kvůli omezením v počítačové architektuře a nedostatečně rozvinutým trénovacím algoritmům se potýkají se zvládáním vysoce složitých úkolů umělé inteligence – jako je syntéza obrazu a tvorba videa.
Práce týmu LightGen se zaměřila na vývoj tří oblastí: vytvoření nové architektury, vývoj nového trénovacího algoritmu a zajištění integrace s vysokou hustotou na čipu.
Čínský vědecký tým umístil více než 2 miliony fotonických »neuronů« na čip o velikosti 136,5 čtverečních milimetrů, čímž vytvořil pokročilou síť schopnou zvládnout vytváření snímků s vysokým rozlišením.
Experimenty demonstrovaly některé z možností LightGenu, včetně generování obrazu. Podle konzervativního odhadu dosáhl LightGen výpočetní rychlosti 3,57 × 10⁴ Tera operací za sekundu (TOPS) a energetické účinnosti 6,64 × 10² TOPS/watt.
To znamenalo, že jeho celkový výkon více než stokrát překonal výkon předních elektronických čipů, jako je například Nvidia A100.
Vědci uvedli, že LightGen by mohl znamenat klíčovou změnu v hardwaru používaném pro produktivní umělou inteligenci, čímž by se fotonické výpočty staly klíčovou platformou pro komplexní kreativní úkoly.
Jeho vynikající energetická účinnost nabízí realistickou možnost, jak omezit rostoucí energetickou náročnost výpočetní techniky s využitím umělé inteligence.
(is)
